ZIMNÍ CESTA.

František Serafínský Procházka

Na pěšině mezi poli mlha večer, z rána stává, v šerý závoj se svévolí krajinu kol zachumlává. Po pěšině mezi lesy řezavý se vichr vzteká, na haluze jíní věsí, rozfukuje do daleka. U pěšiny v klínu země pampeliška odpočívá, mhou a vichrem hledí ke mně, na pozdrav mi tiše kývá. Nevidíš jí, pouze věříš, pod korou že v hlíně živa, a svou cestu lehčej měříš vánicí, jež střihne divá. Ať si žehne tvář i hrdlo, do závojů mha tě motá: by tvé odhodlání ztvrdlo do práce a do života. Však den vlahý rozjásá se, je-li srdce zatepleno, pampeliška zkvete v kráse, vše jí bude vyzlaceno.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

145. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. TOULKY PODZIMNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Jarní větry. (Alois Škampa)
  3. Stříbromech drnu v pololuně (Hermor Lilia)
  4. Kouř. (Jaroslav Vrchlický)
  5. V UPOMÍNKU. (Josef Václav Sládek)
  6. Chvílka snění. (Alois Škampa)
  7. Smutný večer. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Únorová skizza. (Beneš Grünwald)
  9. ANDANTE (Antonín Sova)
  10. Leden v horách. (Alois Škampa)