Únorová skizza.

Beneš Grünwald

Jas polední nad zasněženým luhem vzdáleným kouzlem jara rozehřívá: hle, nic kol více nespí v spánku tuhém, leč tak, jak nejlíp ku ránu se snívá. Jas poslední nad pustým dolem plane, kry ledu mezi olšinou se blýští, a sýkory v ní cvrčí rozjásané a pod stromy se honí v ledu tříšti. Pod závějí už zelené jsou řasy, v nich světlé do dna vlnky zurčí znovu: z té štěrbiny se smějí zimě asi a sněhem ne dost zasutému rovu.

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

130. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sníh. (František Taufer)
  2. Leden v horách. (Alois Škampa)
  3. Sonet o zimní noci. (Josef Svatopluk Machar)
  4. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  5. Pohádka o knížecím člověku. (Antonín Koukl)
  6. pečárky (Stanislav Kostka Neumann)
  7. ať... (Stanislav Kostka Neumann)
  8. Sanice. (František Serafínský Procházka)
  9. Chvílka snění. (Alois Škampa)
  10. Blažení. (Alois Škampa)