Sonet o zimní noci.

Josef Svatopluk Machar

Ty zimní noci... Ve zpomínkách svých zřím jednu... Cesta krajinou jde cizí; do mrazné tmy jen matně září sníh a v nejasnou mhu v horizontu mizí. V zad pádí tyče s drátů znících přízí, pruh světla letí napřed v kolejích; kostnaté, černé stromy, nahé břízy, – háj jakýs – rýsují se v závějích. Kůň frká... Z nějakého údolu se asi deset žlutých očí dívá, a k nebi ční pár tmavých topolů. Zvuk ponocného rohu táhle splývá s tesklivým vytím psů... kdes ve skále to opětuje echo zoufale...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

174. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Při sanici. (Adolf Heyduk)
  2. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  3. V. Jde zima, jde. – Strom holý k nebi pne se, (Herma Pilbauerová)
  4. Únorová skizza. (Beneš Grünwald)
  5. ať... (Stanislav Kostka Neumann)
  6. Třeskutý mráz. A země kol se jiskří (Stanislav Kostka Neumann)
  7. Sonet při lektuře. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Zima. (Karel Leger)
  9. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  10. Leden (Stanislav Kostka Neumann)