Třeskutý mráz. A země kol se jiskří

Stanislav Kostka Neumann

Třeskutý mráz. A země kol se jiskří jak drobný odlesk hvězdné oblohy. Starými lesy po silnici vzhůru vnikáme v ticho noční pohody. Do staré romantiky obléká vše bleďoučký měsíc zkřehlým svitem svým. Tu a tam šustne cosi v zmrzlém listí pod černým jehličnatým stromovím. Komorní Hrádek v tvrdém spánku zimním jak zámek zakletý je z pohádky. A Tys tu se mnou, moje Bílá paní, Ty přízraku, jen pro mě přesladký. Jak obvykle Ti říkám: Drahá, drahá!, svou rukou hřeji chladnou ruku Tvou. Jsem chudý rytíř z pohádky té krásné, jenž ztratil duši s tajnou nevěstou. Je k ránu již. A brzy kohout vstane kdes na Vranově ke kuropění... A já mám zlost, když soudruzi jsou hlučni a předčasně mě ruší ze snění...

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

68. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na vsi v zimní noci. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Sonet o zimní noci. (Josef Svatopluk Machar)
  3. POHÁDKA. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Sníh. (František Taufer)
  5. Vlci. (Adolf Brabec)
  6. LIV. Noc bílá tupého mrtva a hvězdných rozkvětů, (František Leubner)
  7. VLOČKY SNĚHU. (Herma Pilbauerová)
  8. Leden v horách. (Alois Škampa)
  9. Noc. (Julius Alois Koráb)
  10. Noční obraz. (Josef Václav Sládek)