Leden

Stanislav Kostka Neumann

Nad sněhovými plochami spí černých koster lesy po stráních, které zbělely a nesou nahé jizvy ve svit, jenž stoupá od země a v šeď stlel pod nebesy. Tu poutník, když se objeví, jak ruka vzpupné výzvy v tvář ticha, spánku, osudu ční nad studené sněhy. Den krutý je a přísnější než pocel samé smrti – jež v lůně nových životů vždy slib má plný něhy – den krutý je a každý hlas bílými spáry škrtí. A mezi ledy břehů svých tok řeky zeje mrtvý, tajemnou hloubkou hedvábnou v chlad svého ticha láká jak propast náhlá, řekl bys, o které tu jen smrt ví. Však černá voda zrcadlí vrb těla křivolaká.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

340. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  2. Přemoženi. (František Táborský)
  3. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! (Karel Vojtěch Prokop)
  4. POHŘEB NA SANÍCH. (Bohumil Adámek)
  5. Krajina. (Matěj Anastazia Šimáček)
  6. SETKÁNÍ (Otokar Fischer)
  7. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  8. Sonet při lektuře. (Josef Svatopluk Machar)
  9. TICHO PO PĚŠINĚ... (Karel Babánek)
  10. V zimním jasnu. (Alois Škampa)