V zimním jasnu.

Alois Škampa

V rozlehlé pláni nad sníh mrtvých rolí ční místem v dáli černý topol holý a ztrnule se dívá do průzračna. Na širém nebi ani zjevu mračna – jen vrány statné chladným plují vzduchem a šumně vlají černých křídel ruchem. Juž mizí v dál – teď spustily se přece na starý dub tam, na zamrzlé řece, jenž jako stín se zvedá nade břehem; a jak tam sedí mezi bílým sněhem na křivolakých, tlustých větví kraji – jak černé se tam květy vyjímají! Jen skřek jich sám do dalekého prázdna se nese tichem... V sypkém sněhu vázna kdy krok tvůj maně na cestě se staví – vždy samy zbloudí zraky tvojí hlavy v hrob západu, kam slunce se juž noří jak žhavá bomba za hladinu moří, kde nit jen dýmu ze ztracené vísky se vypínajíc nad niv okraj nízký jak modrá stuha krouží ve svém plání kol sněžné čapky dvou kostelních bání!

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

224. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMNÍ SLUNCE. (Alois Škampa)
  2. POKOJ LIDEM DOBRÉ VŮLE! (Karel Vojtěch Prokop)
  3. Zima na přívoze. (Alois Škampa)
  4. Leden (Stanislav Kostka Neumann)
  5. NA SV. JOSEFA. (Josef Svatopluk Machar)
  6. POD SNĚHEM. (Alois Škampa)
  7. Zimní rej. (Adolf Heyduk)
  8. V PROSINCI. (Alois Škampa)
  9. Pára nad obzorem. (Alois Škampa)
  10. LIV. Noc bílá tupého mrtva a hvězdných rozkvětů, (František Leubner)