Zimní rej.

Adolf Heyduk

Nese Vichr zimní Bouři mračném na siváku, za ním letí černá hejna krákoravých ptáků; křičí černí ptáci, lační, umdlený kůň padá, černá káň se dolů snáší, křehce v smutná lada. Nedbá Vichr; kůň kde klesl, s Bouří dále skáče, a ta divá píseň vraní do taktu mu kráče; skučí, Vichr k odpočinku k siré lehá zemi, stromy trhá, půdu mete jejich haluzemi. Umeteno. Divě křepčí Vichr s bouřnou paní, umdleni až on i ona vzdornou hlavu sklání, na to plece sivákovo spat jdou v havran sboru, o Bouři sní Vichr divý, Bouř o vichřím vzdoru.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

závěj, sníh, sněhový, zimní, mráz, jíní, zima, saně, vločka, umrzlý

366. báseň z celkových 650

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA SV. JOSEFA. (Josef Svatopluk Machar)
  2. V PROSINCI. (Alois Škampa)
  3. PRVNÍ MRÁZ. (Jaroslav Haasz)
  4. V zimním jasnu. (Alois Škampa)
  5. Sonet o zimní noci. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Jarní. (Herma Pilbauerová)
  7. báseň bez názvu (Josef Kuchař)
  8. Píseň beze slov. (Adolf Heyduk)
  9. Přemoženi. (František Táborský)
  10. VI. Smutno, teskno v širém kraji. (Herma Pilbauerová)