LESNÍ IDYLLA.

František Serafínský Procházka

Vichřice práskla v sivý dub, jenž doubravy byl králem, snad byl to signál na odstup, a strom již padal málem. Haluz mu klesla do mechu a sčísla nízké smrčí, však vzpjal se hned a k oddechu zas čelem v mraku trčí. Jen čerstvá rána bělá se, ta do hluboka vjela, a lesem šept jde v ohlase: už padne brzo zcela. Je třeba zavčas uvážit a obhlídnout se v kole, neb nejvyšší tu musí být a pod ním nižší dole. Cíl, kam by trefil hromů vztek i pocel jitřních svitů, skrýš šplhajících veverek a hladných parasitů. Hned je tu špaček advokát a zkoumá preventivně, zobákem začne míru brát stromečkům uvnitř i vně. Ten bouček hrdý při rokli by králem moh’ být nově, je vláhou stále podmoklý a roste vývojově. I bříza onde velice ční nad vše v lepém vidu, má suverenní ambice a poesii lidu. Tak lesem slyšet hovory, i ježek divnou mele: „Když Mojžíš zašel na hory, je nastoleno tele.“ Sny o růstu, ne o pádu sní dub však beze změny na žhavé zlato západu jak titán vykreslený.

Patří do shluku

husa, slípka, husička, slepice, kuře, kohout, kurník, housátko, kachna, kuřátko

185. báseň z celkových 425

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NOVÝ SAD. (Josef Jakubec)
  2. EVA CIKÁNKA (Josef Jakubec)
  3. NA RYBNÍCE (Josef Jakubec)
  4. XIII. S oblohy obláček lenivý (Josef Kalus)
  5. Vraní hnízdo. (Josef Václav Sládek)
  6. None (František Táborský)
  7. None (Antal Stašek)
  8. Orlí krev. (Karel Dostál-Lutinov)
  9. Následovníci. (Simeon Karel Macháček)
  10. SNĚNÍ CHUDÉHO JARA. (Josef Svatopluk Machar)