HANÁCKÁ KRAJINKA.

František Serafínský Procházka

HANÁCKÁ KRAJINKA.
Prázdnou cestou prach se plouhá, kola tvrdě skřípají, černohřiví koně zdlouha do kolejí stoupají. V nekonečno cesty bílé hledí vozka ospalý, vzadu míle, vpředu míle, strom a sloupek zčernalý. Topol míjí za topolem, hrušeň, jabloň, pláňata, parno léta hraje polem, praská pšenka klasnatá. Struny slyšet slavné lyry, vzduch se jimi tetelí, jakoby v kraj široširý z jiných světů zazněly. 86 Naslouchá jim někdo v kraji? Vozka klímá, mír a klid. Pláňky v mdlobném žáru zrají. Lze tu něco probudit?! 87