HANÁCKÁ KRAJINKA.

František Serafínský Procházka

Prázdnou cestou prach se plouhá, kola tvrdě skřípají, černohřiví koně zdlouha do kolejí stoupají. V nekonečno cesty bílé hledí vozka ospalý, vzadu míle, vpředu míle, strom a sloupek zčernalý. Topol míjí za topolem, hrušeň, jabloň, pláňata, parno léta hraje polem, praská pšenka klasnatá. Struny slyšet slavné lyry, vzduch se jimi tetelí, jakoby v kraj široširý z jiných světů zazněly. Naslouchá jim někdo v kraji? Vozka klímá, mír a klid. Pláňky v mdlobném žáru zrají. Lze tu něco probudit?!

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

126. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. FORMAN. (Josef Svatopluk Machar)
  2. 9. listopadu 1620. (Karel Leger)
  3. U DVORCE. (Antonín Klášterský)
  4. VII. Z šedých mračen dešť se hustý lije, (Jan Neruda)
  5. ČERNÁ PRSŤ. (Antonín Sova)
  6. None (Karel Leger)
  7. KRAJINA ČESKOMORAVSKÉHO POHOŘÍ (Antonín Sova)
  8. Silnice. (Antonín Klášterský)
  9. Řada trpných stromů v lijavci (Hermor Lilia)
  10. Pustý mlýn. (Antonín Sova)