VII. Z šedých mračen dešť se hustý lije,

Jan Neruda

Z šedých mračen dešť se hustý lije, po dláždění voda proudem teče, ulicemi prázdnými se města vojenský tu pohřeb truchle vleče. Černý vůz s tím bílým křížem táhne s hlavami svislými čtvero koní; – mrtvý v suchu – vozka však promoklý rozmrzele spřež svou k spěchu honí. Na vozíku kříž a lesklá lebka, v jejíž oční důlky had se vrývá; a za lebkou lesklou, dutou, prázdnou, prázdné čáko lidem „s bohem!“ kývá. Buben potažený černým suknem trudně odměřeným taktem zvučí, k tomu z bratrů, již ho sprovázejí, každý mrzutě si kletbu bručí. „Arci – stejně se nám zvede, až nám místo rakvi dají otěp slámy, – však by bez nás také cíle dojel, Také chuďas bez nás došel jámy.“

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

558. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 9. listopadu 1620. (Karel Leger)
  2. HANÁCKÁ KRAJINKA. (František Serafínský Procházka)
  3. SPLEEN. (Karel Babánek)
  4. Řada trpných stromů v lijavci (Hermor Lilia)
  5. HEDVA. (Karel Toman)
  6. CESTA V POLÍCH. (Antonín Klášterský)
  7. Sonet o mlhavém ránu. (Josef Svatopluk Machar)
  8. Sonet o západu slunce. (Josef Svatopluk Machar)
  9. Kraj zimní. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Z ulice. (Jaroslav Vrchlický)