CESTA V POLÍCH.

Antonín Klášterský

Od stálých dešťů ještě plný bláta se široký pás cesty sklání dolů, bok její jeden spadá do výmolu, kde kaluž, sliz a drobná voní máta. Kraj šírý, pustý, kam tvůj pohled chvátá, dub jediný sní cesty na vrcholu, a večer v záři slunečního zlata se spřežení tu houpá bílých volů. Jak přírody by ruka s lidskou spolu jen několika čarami a rysy ten kraj zde byla hbitě nakreslila. Leč ve všem tom co dříme smutku, bolu, a jaký stesk nad krajinou tou visí, a jaká velkost vane z ní a síla!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

493. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. JITRO NA VENKOVĚ. (Eliška Krásnohorská)
  2. báseň bez názvu (Karel Leger)
  3. Na pusztě. (Jaroslav Vrchlický)
  4. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  5. DOMOV (Božena Benešová)
  6. PODZIMNÍ KRAJINA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. PŘÍZRAK. (Josef Rosenzweig-Moir)
  8. KVĚTEN (Antonín Sova)
  9. Jarní déšť. (Josef Kuchař)
  10. Krásný večer. (Alois Škampa)