Jak sebralo dnes záři svoji slunce(J5f)
jež rozptýlena prokmitala mlhou(J5f)
v proud světla jediný a zaplavilo(J5f)
svou zlatou slávou západ naposledy(J5f)
Kam padl zrak tam samé zlato bylo(J5f)
rybářským chýžím spalo v nízkých oknech(J5f)
na stromech viselo a hustým deštěm(J5f)
s nich padalo světlejší s bílé břízy(J5f)
a nachorudé s javorových snětí(J5f)
ve klínu řeky tekuté se chvělo(J5f)
stráň pruhovaná jím se usmívala(J5f)
od bledé žluti až k oranže ohni(J5f)
a obloha v podzimní mlhy třísni(J5f)
ta hořela jak strž topasů žhoucích(J5f)
Loď naše přistála a sotva noha(J5f)
se dotkla země šustilo již listí(J5f)
v něm kaštan puklý z brunatného hávu(J5f)
své bledě zlaté srdce ukazoval(J5f)
a vzduch byl sytý silnou vůní listí(J5f)
a chvěl se jakoby v něm vymíraly(J5f)
těch blahých snů těch dum těch políbení(J5f)
těch přísah slibů které v chladu máje(J5f)
a v června tísni prožili zde lidé(J5f)
ty poslední a vybledlé juž stopy(J5f)
Na břehu děti rybářské si hrály(J5f)
ve svadlém listí bosé zlatovlasé(J5f)
s velkýma očima kam všecky chrpy(J5f)
si příroda přes zimu uschovala(J5f)
dvě chtěly obrátit člun překocený(J5f)
a jiné házely tam žluté listí(J5f)
a smály se a honily se břehem(J5f)