Kraj zimní.

Rudolf Richard Hofmeister

V pustá lada sníh se sype, vichr skučí, bouřně lká, nad hlavami hor u vrchů temný závoj mlha tká, černá skála s bílou hlavou zvedá stěnu prorvanou, temným echem duní z hloubky prÓsy písní mrazivou. V dálce černé lesy tmí se v moři sněhu bělavém, jako první provinění ve svědomí nevinném a nad nimi v parách slunce zamlžený světlokruh, jako záře, kterou nechal ve tmách žití zniklý bůh.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

843. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Měsíc v zimě. (Antonín Sova)
  3. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  4. XIX. Váš slýchám sten v té smutné noční chvíli, (František Leubner)
  5. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  6. PŘEHÁŇKA. (Petr Křička)
  7. None (Karel Leger)
  8. Podzimní jitro. (Antonín Klášterský)
  9. POUTNÍKOVA PRVNÍ ÚZKOST. (Antonín Sova)
  10. Při západu slunce v Želivě. (Antonín Sova)