Při západu slunce v Želivě.

Antonín Sova

Sníh, sníh... A silnice se dolů stáčí, hned otvírá se tobě panorama! Z hlubokých lesů nezazní let ptačí, sníh, jenom sníh, a prorva, stěna samá... Zříš v dolinu... Zdi klášterní a věže pod sněhem v kotlině se nad vsí tyčí... Mráz ostřeji v ret rozpukaný řeže, a silněji vran zástup s polí křičí... Sem silnicí jdou kněží praemonstráti, zrak cloní si, v dál hledí beze slova... Před nimi v kouli slunce bodem tratí se s novým pony bryčka praelátova...

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

344. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HORY POD SNĚHEM (Antonín Sova)
  2. PŘED BOUŘEMI SVĚTOVÝMI (Antonín Sova)
  3. None (Karel Leger)
  4. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  5. Smutek zimního rána. (Adolf Bohuslav Dostal)
  6. Od lesů plovou hejna vran... (Stanislav Kostka Neumann)
  7. JAKO NA HORÁCH (Josef Holý)
  8. Vlci. (Josef Václav Sládek)
  9. Kraj zimní. (Rudolf Richard Hofmeister)
  10. Z VLAKU. (Antonín Klášterský)