Chalupa sdraná v skalném úžlabí(J5m)
na samotě jak hnízdo jestřabí(J5m)
Tři šeré sosny stojí dokola(J5m)
nad ní jak v svah je vryta do pola(J5m)
Na střeše klesť a stěny slepené(J5m)
a práh z té jedné sosny kořene(J5m)
Z pod nízkých dveří ven se valí dým(J5m)
a choulí se pod hustým sukovím(J5m)
A kdo jde kolem když se přitmaví(J5m)
u doupěte se sotva zastaví(J5m)
kde na půl cesty k lesu z vesnice(J5m)
se uhnízdili vlk a vlčice(J5m)
To na dětech si člověk vyhlídá(J5m)
vlčice stará vlku povídá(J5m)
jak prázdného dva sedí u stolu(J5m)
a oheň z krbu šlehá v plápolu(J5m)
Den po dni se tak v hladu vystřídá(J5m)
a on se dívá na své rodiče(J5m)
jak nevděčné a němé dobytče(J5m)
jež nedbá zda mu matka vyhladne(J5m)
Však když se chce se lecos popadne(J5m)
a nechtějí li vzíti do díla(J5m)
že bojí se té chasy z vlčince(J5m)
je dosti děr do jejich ovčince(J5m)
Ne nadarmo bůh noci posýlá(J5m)
a nač pak v poli sžatý leží klas(J5m)
a nač pak v světě všechno má svůj čas(J5m)
a známou stopou chodí z lesa ven(J5m)
Však Jíra sedí zabrán v hloupý sen(J5m)
a chodí jako nebylo by nás(J5m)
a hledí v svět jak tupé nevinně(J5m)
a neví bůh jak v nebes výšině(J5m)
ten nevděk dětí trestá nejhůře(J5m)
A do kouta hled matky střelí jen(J5m)
kde Jíra sedí jako přimrazen(J5m)
Já hrabala proň jako pro kuře(J5m)
když malý byl a on se vzepíná(J5m)
když dím Tam chlapče dobrá příčina(J5m)
a huhlá cos o lidech poctivých(J5m)
Já matka tvá ti pravím není jich(J5m)
a byť mi stokrát sděli vlčice(J5m)
já podívám se všechněm do líce(J5m)
a dím že vlků pln je celý svět(J5m)
a hledí jen jak druh by druha sněd(J5m)
A matky divá vlčí zřenice(J5m)
do kouta hledí opřen u stěny(J5m)
kde do plamene s chvojné lavice(J5m)
se dívá Jíra jako zjevený(J5m)
A nač tě táta střílet naučil(J5m)
když kluk jsi byl tu jsi se nemučil(J5m)
pro lecjakéhos toho zajíce(J5m)
leč co k nám přišel nový myslivec(J5m)
a cukrová ta jeho dívčice(J5m)
tu po čertech ti nějak těžká věc(J5m)
tu pušku vzít a zajít do lesa(J5m)
Což matka ať si hlady poklesá(J5m)
což pak jsou tobě tvoji rodiče(J5m)
Ty nevděčné jak němé dobytče(J5m)
jsi zadíval se někam v zahradu(J5m)
jež zavřena ti na sto západů(J5m)
A teď jak oheň do krve si ved(J5m)
se zdálo v koutě že ten Jíra zbled(J5m)
A beze slova z lavice se zved(J5m)
a sňal tu starou pušku se stěny(J5m)
A němý vyšel přes práh světnice(J5m)
odkud se lila záře měsíce(J5m)
přes skalnou stráň až v obzor vzdálený(J5m)
Je daleko ta panská obora(J5m)
však Jíra přec už mohl by tu být(J5m)
snad někde zas se u myslivny shlíd(J5m)
ó krásná je to v stáří podpora(J5m)
A starý v němž se přece pohnul cit(J5m)
ven vyšel přes práh Měsícový svit(J5m)
lil protější se vzhůru po hoře(J5m)
kde bělala se stezka k oboře(J5m)
A za horou se obzor modravěl(J5m)
že jak se plně proti němu skvěl(J5m)
ten bílý ostrý měsícový jas(J5m)
byl bys tam poznal jeden z hlavy vlas(J5m)
v tom tam šlehnul blesk a druhý zas(J5m)
Však jedna rána ozvala se v ráz(J5m)
jen zahučela dlouhou ozvěnou(J5m)
A starý pytlák s tváří zděšenou(J5m)
v dál upřel vlčí vytřeštěný hled(J5m)
a zachvěl se leč byl to jenom mžik(J5m)
Vždyť myslivec už stár je tolik let(J5m)
a za pytláky neslídí v ten čas(J5m)
A do tváře krev vrátila se zpět(J5m)
neb od obzoru odrazil se stín(J5m)
a on jej znal že byl to jeho syn(J5m)
Než vešel do jizby děl Bohu dík(J5m)
A teď se otevřela závora(J5m)
a Jíra vstoup však trochu vrávorá(J5m)
a není div neb Jíra byl tu hned(J5m)
sotva že starý ku stolu si sed(J5m)
A Jíra pušku hodil na skobu(J5m)
a těžce sed a měnil podobu(J5m)
Teď pravou rukou pod kazajku vjel(J5m)
Pak hodil číms do prostřed světnice(J5m)
Zde matko máte toho zajíce(J5m)
buď za vaše vám slova odveta(J5m)
Ta cesta matko buď však prokleta(J5m)
A Jíra mrtev spadl s lavice(J5m)