Z ulice.

Jaroslav Vrchlický

Dnes nevlídno: na střechy mlha klade se jako příkrov hnědý; bláto všade. Déšť na ulicích v loužích dělá kola. Tlum lidí zřel jsem; spoutaného vola na jatky vedli. Hlavu přehluboko měl sklopenou; šel tich, jen jeho oko, to neobsáhlým smutkem zamlžené v dál dívalo se veliké a sklené na lidi chladně, tupě v obzor šedý. Však duše byla v něm a naposledy ta zřela veliké své rodné luhy, na pokosených lukách slunce pruhy, chlad lesů, který v sklonu větví štědrém dal útulek mu před mouchami, vedrem; ba cítila i sena zápach zdravý, a slyšela i cinkot zvonců; krávy jenž ohlašuje, večer ke korytu když s bučením jdou domů v luny svitu. Vše v oku vola teď se zrcadlilo. V svých katů středu kráčel v němém vzdoru. A já jsem slyšel hukot starých borů, já v ulici stál, s oblohy se lilo.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

190. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Sonet o západu slunce. (Josef Svatopluk Machar)
  2. DOMOV (Božena Benešová)
  3. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  4. HEDVA. (Karel Toman)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. Autoportrét v červnu (Stanislav Kostka Neumann)
  7. V PODZIMNÍM MLČENÍ. (Irma Geisslová)
  8. Procházka. (Ferdinand Písecký)
  9. PÍSEŇ ÚLEVY. (Karel Červinka)
  10. V horách (Antonín Sova)