Autoportrét v červnu

Stanislav Kostka Neumann

Nad lesy blankyt zapálen, stráněmi táhne dech boří. Na mechu ležím v dubině já pod keřem na výsluní. Na pohozeném klobouku kytice jahod mi hoří: z města jsem člověk ubohý, však venkovskou mám již vůni. Z košile rozhalené krk nahý a smědý mi svítí a prsa lehce omšelá temnými kučerami. V mé tváři trochu vyžilé hnědé oči se vznítí, kdykoli políbí mne van proudící hlubinami. Mám hubené ruce beze stop těžké fysické píle, však hlínou a šťavami bylin hojně poskvrněné. Cos jistě by mluvilo k ženě teď o mé smyslné síle, přívalem vlažných dojmů příjemně obestřené. Rukou si podpírám hlavu pod černou zcuchanou kšticí a hledím zdlouhavě, něžně, jakobych hladil v lese květiny, trávy, kmeny, balvany v mechu tkvící a vše, co živého někde mihne a zaleskne se. Kniha mi vyhlédá z kapsy kabátu pomačkaného. Však připoután k zemi je tu subtilní sluch lidský: člověk a hrouda si sdělují rytmus nitra svého, žár krve, píseň zrání, stesk temně erotický.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

294. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  2. DOMOV (Božena Benešová)
  3. Črta z výletu. (Alois Škampa)
  4. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  5. Odpočinek v lese. (Antonín Sova)
  6. SNY – TMAVÉ VESNICE (Antonín Sova)
  7. NÁVRAT. (Adolf Červinka)
  8. Krásný večer. (Alois Škampa)
  9. Z villegiatur. (Antonín Sova)
  10. Na kraji lesa... (Adolf Brabec)