SKVOSTY.

František Serafínský Procházka

SKVOSTY.
1-1Paní Kornelie vítá hosty, 1-2jest jich ruchu plná exedra, 1-3šustí roucha, blyskají se skvosty. 1-4Fontán chládkem vane do vedra 1-5a hrá duhou v slunci, oliv květy 1-6mezi sloupy zvenčí kývají, 1-7kytara zní, tančí dívek čety, 1-8v rhytmy tance sobě zpívají. 2-1Bílý hedbáv drahých rouch se sněží, 2-2vlečná stola vedle řásných pall, 2-3perly mléčné v účesech se věží, 2-4hřeben slonový jež umně spjal, 2-5na ramenou zlaté kruhy září, 2-6rudě světélkuje drahokam, 2-7mladším zdá se pod ličidlem stáří 2-8aspoň na chvíli si v sladký klam. 99 3-1Rozkoš Říma vešla sem v dům Grakchů 3-2pochlubit se dary vítězů, 3-3dlažbou prostřít vlečky vzácných nachů, 3-4zbádat cenu zlatých řetězů, 3-5které daly s porobené šíje, 3-6když ji římské meče zkosily, 3-7Karthago i hrdá Numantie, 3-8a jež jejich ženy nosily. 4-1Oči žhou a hovor zvědavosti 4-2chvátá od úst, fíky na misách 4-3zlatě vypuklých od hostě k hosti 4-4nosí otrokyně, ret kde zpráh’, 4-5rytou gemmu ručky obracejí, 4-6váží čelenky, jich zkoumán třpyt, 4-7tajnou závistí se brvy chvějí, 4-8je-li těžší, co má lehčí být. 5-1Mezi nimi paní domu bděle 5-2jako hostitelka přihlíží 5-3v prostém rouše, bez ozdoby skvělé, 5-4zlatý tret jí paží netíží, 5-5vlastní krásou duchaplné ženy 5-6všecku výstroj vnější vyrovná, 5-7a jsouc vědoma si svojí ceny, 5-8vprostřed žen dlí jako královna. 6-1Vlídně kyne, kde se perla chválí 6-2do duhova hebce měňavá, 100 6-3prsten cení přinesený z dáli 6-4přes moře jak lásky zástava, 6-5jemnou látky pavučinku hladí 6-6a jen líbezně se usměje, 6-7krasší umístění šperku radí, 6-8lepší uplatnění trofeje. 7-1A tu jedna z matron udivena 7-2k paní Kornelii pohledne: 7-3Přítelkyně„Přítelkyně milá, též jsi žena, 7-4jejíž krásu šperk vždy vyzvedne, 7-5a přec nevzala jsi ani kroužku 7-6na malíček. Proč to? se tě ptám, 7-7zvědavosti naší zkrať již zkoušku, 7-8nejvzácnější šperk svůj ukaž nám!“ 8-1„„Ba, mám šperky, ráda ukáži je, 8-2nejvzácnější skvosty, jaké znám...““ 8-3a již kyne, kde vchod clona kryje 8-4k atriu – „„tam schovány je mám.““ 8-5V síň hned vchází mládenečků čtvero 8-6bosonohých v bílých tunikách. 8-7Jak by zjasnilo se vůkol šero 8-8a sám Foebus překročil ten práh. 9-1„„Mé, hle, skvosty! Matka nemá nad ně, 9-2těmi nejkrásněj se ozdobím, 9-3až jim ctnosti vštípím srdcí na dně, 9-4by též okrášlili kdysi Řím 101 9-5vzory mužné cti a římské pýchy, 9-6vlast by kvetla s nimi v bezpečí, 9-7zlatým klasem vlnily se líchy – 9-8hle, toť okrasa má největší...!““ 10-1Kornelie matka líbá syny 10-2v jasná čela. Pomřel smích a šum, 10-3jak by vědomi si tajné viny 10-4hosté mlčky opouštějí dům, 10-5vůně za jejich se rouchy vine, 10-6šafránový prach se rozletí – 10-7zbyla tu jen matka v síni stinné 10-8s čtyřmi syny v těsném objetí. 102