JOS. V. SLÁDEK

František Serafínský Procházka

Když jásot Prahy vlastmi chvěl a barvy praporů vlály, Ty’s v ústraní svém dotrpěl a znikl v záhrobní dáli. Však vím, Ty’s národ slyšel svůj i potom, slyšíš ho stále, jak dbalý Tvého: „Pevně stůj!“ je roven žulové skále. Jak zemí duní jeho krok jednotným úderem k cíli, jak ztěsna kráčí k boku bok armáda národní síly. Ty’s pomáhal jí srdce vznést, o mužné zpíval’s jí pýše, o tom, co čestná touha jest se všech stran po volné líše. Když doma: já pán, moje žeň, té dlužno vítězstvím získat, ne s planým smírem na roveň zbojníku pravici stiskat! To Tvůj je odkaz, písní Tvých, nad rakví Tvou se k nim známe – a třeba něm Ty spíš a tich, my v duších živy je máme. Prapory všecky přes Tvůj rov se kloní na počest tesknou – Tvých písní zvučí dále kov, tisícův zraky se lesknou...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

210. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. V nádvoří Pražského hradu. (Emanuel z Čenkova)
  2. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  3. QUO VADIS? (Antonín Klášterský)
  4. IV. Zvon. (Eliška Krásnohorská)
  5. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  6. V PŘEDVEČER. (Rudolf Illový)
  7. BĚLOHRADSKÉ ZVONY. (Karel Václav Rais)
  8. SAMOTA (Jaroslav Vrchlický)
  9. LXXIX. Již ve vísce mezi bory (František Ladislav Čelakovský)
  10. JSOU PRSA LIDSKÁ ZVONICÍ. (František Hais)