Oda na důstojného Pána, Pana Antonína Strnada.
Viděl sem, jak ondy pletly
Vlastky věnce protebe,
Kvítí vonné ssebou vlekly,
Roucha zlatá přessebe,
Nadhvězdy se jasnějc skvěly,
Slávu vpísních Čecha pěly.
Strašná bouře nehrozývá,
Nehuláká věčně hrom;
Vzýmě krásy sproštěn bývá,
Vjaře zas pak pučí strom;
Naše řeč pak zavržena,zavržena
Má vždy být a potupena?
Tys náš vůdce! Česká sláva
Vsrdcy Českém pučí zas,
Nezahynou svatá práva,
Volá Čecha Umky hlas,
Ospalého zesna budí,
Kochraně své řeči pudí.
144
Viz, jak hbitě zlůžka skáče
Kvlasti láskou rozplývá,
Pták jak, když mu zhnízda ptáče
Bráti chceme, křičívá:
Křídla outlá roztahuje,
Syče krček natahuje.
Tak Čech bdí a opatruje,opatruje
Vzříceninách svatou řeč,
Pilnost jeho odvracuje
Křivé hany tupý meč,
Vzhůru! volá: bratří vstaňte,
Vzhůru! milé řeči braňte!
Blaze nám! Čech Čecha slyší,
Libý Čecha Čechu hlas,
Mladý, starý, nižší, vyšší
Jedním hlasem volá zas:
Vzhůru bratří! Vzhůru vstaňme,
Mužně milé řeči braňme!
145
Slyš! jak dnem y nocý hezké,
Roztomilé Čechyně
Prozpěvují písně České
Popahorku, vdolině,
Vkrásném máji hoší mladí
Hlasem zpěvy České sladí;
Nechť se, čím chce, vychlubuje,
NepocýtíNepocýtí, co je čest,
Kdo své vlasti nemiluje;
Čechem býti sláva jest;
V Čechách věčně vždy tvé jméno
Odpotomků bude ctěno.
A. Pavlovský.