K Iryzce.
Rádbych ti po vůli tvé s ochotností
Zazpíval, Iryzko má, o milosti,
Milost tě pouhou
Strastí a touhou.
Načby sy žádala té vědomosti.
Milek, ač malý, však nelítostivý
Působí střelami veliké divy.
Krále a kníže
Okovy víže,
Jím bývá hrdina rozkoše chtivý.
Bázlivec osmělí, hejrným je skoupý,
Mrhač sy uskrovní, zchytrává hloupý;
Y u mudrce
Zažehá srdce,
Bezženec zápalem v šediny vstoupí.
Bolestné lopoty, hoře a lkání
Pokusý srdečko od milování,
Na milované
Jde hoře ranné,
Žádané potěše krutě se brání.
127
Jizvité bodoucý, přežhavé hroty,
Žalost a žehrání chystá se pro ty,
Jichž osud lásky
Rozloučil svazky,
O kdožby vylíčil míru té zloty!
Protož y v písni mé málo ti kladu
O zrádném rozmilu! milosti skladu,
Milost-tě pouhou
Strastí a touhou,
Načby sy stát měla o její vnadu.
Ant. Marek.
128