Větrník.
zZ P. A. Blumauera.
Poď, má milá,
Roztomilá,
Poď sem trošičku;
Pročby jsy se upejpala,
Jakos mladší dělávala,
Dejž mi hubičku!
Holka zlatá,
Boubelatá,
Namalý jen čas
Tvá se stkví a květe krása;
Však co květ a sedmikrása
Pojde vmále zas.
Tvé malounké
A bělounké,
Děvče, ručičky
Nadhedbáví měknou syce;
Ale jako rukavice
Zhrubnou brzyčky.
33
Teď se heská,
Holka Česká,
Tobě dělají
Krásné jamky, sýdlo lásky;
Ale vmále hrubé vrásky
Tvář ti zorají.
Děvče milé,
Ušlechtilé,
Ňadra tvá vten čas
Co vlny se kolíbají;
Však ti brzy zopadají,
Zochabnou ti zas.
Boubelaté,
Kulovaté
Tílko nyní máš;
Budeť ale čtverohranné,
Jakby bylo otesané,
Věř mi, když se vdáš.
34
Teď se tobě
V této době,
Jako hvězdičky,
Oči krásné jasně stkvějí;
Však je vmále zakalejí
Tmavé mázdřičky.
Teď ti heští
Hoší Čeští
Lásku jeví svou;
Když ti však květ krásy spadne,
Ňadra splesknou, kůže zvadne,
Půjdeš žebrotou.
Nakaždého
Hostě svého
Lásky kapku vlej;
Dejž mu hojně ztvého jmění,
Dříve než se nazpět změní,
Teď mu lásky přej.
35
Nyní líbej,
A objímej,
Slaď tím mladost svou;
Přijdouť natě hrozné časy,
Vnichž tě krása, hoší, kvasykvasy,
Smíchy pominou.
A. Puchmajer.