Otrokům.

Ladislav Quis

S čel věnce dolů, s těla pestrý háv a v roucho smutku již se odějte, již sypte na své týmě popele; vy rety zbledlé, již se nesmějte. Ať nedotknuty stojí poháry a stůl ať čeká darmo hostí svých, nechť sladký pěvec loutnu roztříská zpěv lásky duse v prsou rozžatých. A chceš-li zpívat, žalmy zanotuj, ty, kdo chceš hejřit, hejřiž v zoufání, ty, kdo chceš píti, krví opoj se, kdo lásky žádáš, zanech doufání. A naše ženy? – My jsme otroci! A naše děti? – My jsme v okovech! Což může ptát se otrok po ženě, což poutaného dětem platen vzdech? Ó, podivná ty chaso otrocká, ty zapomínáš svojí poroby, bič pána zkoušíc výskáš vesele, svou hanbu stavíš otců na hroby. Ó, nešťastná ty chaso otrocká, ty nepoznáváš svého otroctví, ty zapomínáš na svých dědů prach a na svých věštců svatá proroctví. Ó, zbloudilá ty chaso otrocká, v noc věčnou zda tvé oko zakleté? – Jest tajno tebe, síla ramene že svrhnout může jarmo staleté? S čel věnce již, neb s rukou okovy, s těl pestrý háv, neb s čela hanby znak, buď robům pláč, neb jásot svobodným, bič robům budiž; zbraně volným však.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

národ, volnost, prapor, vítězství, český, vlast, svoboda, dějiny, heslo, bojovník

711. báseň z celkových 1358

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ČESKÉMU DÁVNOVĚKU. (Eliška Krásnohorská)
  2. Padá laur s týmě... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. LEGIÍM NAŠICH HRDINŮ. (Eliška Pechová-Krásnohorská)
  4. Nad listy Žižkovými. (Augustin Eugen Mužík)
  5. Mučedníci (Antonín Klášterský)
  6. Z NAŠÍ DOBY. (Antonín Klášterský)
  7. PŘEDZPĚV. (Eliška Krásnohorská)
  8. Za Janem Nerudou. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Květnové meditace z roku 1887. (František Serafínský Procházka)
  10. báseň bez názvu (Rudolf Medek)