MOTIV KRAJINNÝ.

Adolf Racek

V zapadlém údolí oněmlý hřbitov zpola rozpadlý: V kapli mechem zarostlé od zvonů stlely provazy, na hrobech rozšlapaných pivoňky, břečťan uvadly; Tam vzpomínka a modlitba v strach, hrůzu zamrazí... Ohrada samovrahů v bodláčí, v trávě zvolna uhnívá, plot kolem rozlámán a hrubé kříže zborceny, smuteční vrba umrlčinou páchne a sosna trouchnivá, v taj kouta lebka sčeří se, hnát rýčem zdrcený. – A nebem černé mraky se táhnou a smutná soumraka, rzí korouhvička krvácí a havran zakráká – Tam člověku láska hříchem, sláva prach, tvor smrtí jen se chví, tam bydlí bůh a velikost a věčnosť a zoufalství. –

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

134. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na starém hřbitově. ( K. Egor)
  2. MYSTERIUM VELKONOČNÍ. (Emanuel Čenkov)
  3. Píseň. (Antonín Klášterský)
  4. CESTA PŘES HROBY. (Karel Mašek)
  5. Vesnický hřbitov (Karel Leger)
  6. OPUŠTĚNÝ HŘBITOV (Antonín Klášterský)
  7. X. Tichý růvek leží pozapadlý, (Jan Neruda)
  8. Hřbitove tichý. (Růžena Jesenská)
  9. Pohřeb. (Adolf Heyduk)
  10. LI. Mé prkno umrlčí neklaď si do cesty, (František Leubner)