MONOLOG BLÁZNA.

Adolf Racek

Ve zlaté studni sedím sám(Na) řečí se blázna zajíkám(Na) na zítřek vzpomínám a na kdysi(Na) a větší blázen mění kulisy(Na) tak nelogicky bez skladu(Na) a já jdu věcí k základu(Na) To malheur pochován být za živa(Na) leč shluk to okolností náhody(Na) a stává se to Náhrobní však balvan(Na) mou tvrdou hlavu ještě nerozdrtil(Na) jen srdce život tíží obří kámen(Na) Chléb vezdejší náš amen amen amen(Na) Mně je to jedno příteli(Na) já zabiju vás víte li(Na) ne když mne o chléb okradete(Na) jsem vrah vy slov mých vzpomenete(Na) příteli(Na) Legendu znáte Jidášší(Na) a dobře když vás zastraší(Na) Mé bláznovství že milostivá posou(Na) Co vysvětluje banální to slovo(Na) Ne dosud mnoho ale pil jsem náhle(Na) leč přísahám že nejsem opilý(Na) ač z večera nepoznám milostivou(Na) to zrak je zrak Hoj opentlené kobyly(Na) Ofelie pro sněhový tvůj šat již není smyslu(Na) oblec se v brokát rudý frivolní(Na) ne věneček ohnivou růži jenom na ňadrech(Na) a místo květů v ruce cigarettu(Na) a vody nepij voda příliš studí(Na) z bláznovství probouzí a moudrým činí(Na) Ofelie ku dnešním lásky hrám(Na) kvalifikace jiné nutno vám(Na) lidé si myslí Ofelie jdi jdi do(Na) borové hory dálava(Na) má kadeřavá hlavo bolavá(Na) zda víš kdo do tmy tam mne volává(Na) Slyšíte nahoře alt klidný okariny(Na) A sentimentální hrá dole harmonika(Na) Ať ustanou v svém smutném blábolení(Na) Můj otec Hamlet parodoval slova(Na) a slovo je přec zázrak zázraků(Na) leč víc než akkord tón o více není(Na) Na počátku také bylo slovo(Na) a dnes z něho zbyly jenom klepy(Na) dobrý tmel jenž celé strany lepí(Na) O zas ty zvony věčný v svatvečer(Na) v němž žiji já ký div když nevšední(Na) k trámům stěnám kamenným(Na) vkován zazděn upoután(Na) svázán upím sténám(Na) jinam jinam jinam(Na) v hrozné lůno tajemna(Na) Sem ruku dík Ten výsměch zvonů vraždí(Na) Zvon(Na) Zvonů zlatých(Na) z dómů chrámů(Na) chlumů týnů(Na) studen z tůní(Na) hrana zní(Na) O ticho snad nás smutek neuzří(Na) Zvon(Na) Není marným hran mých rým(Na) samot synům vyhnancům(Na) bludným zbožným znaveným(Na) mamonu něm zním(Na) O milostivá ruku slíbat smím(Na) Zvon(Na) O polednách z rána v tmy(Na) k modlitbám zvu svolávám(Na) sám začarován k výšinám(Na) sám neznám chrám(Na) O milostivá on se neposmívá(Na) ach hleďte vzpomínka k nám slétla snivá(Na) V dál z kaple milostné(Na) lká stříbrem z dubiny(Na) hlas mariánských zvonků(Na) Angellus Domini(Na) Madonno černá z hor má víra nevěrou(Na) ty špatně chránilas mou sestřičku(Na) Hle růženec z perliček žlutých zde(Na) na drátě navlečených rezavém(Na) tři roky již se na něm nemodlí(Na) Kdo byl by řek to dítě usměvavé(Na) Ne po tom činu poznal jsem žes sestra(Na) a celou pýchu naší rodiny(Na) O sestro ty jsi v květnu usnula(Na) já rozumím v květech se sejdem drahá(Na) Co pravda mně Ať ví si celý svět(Na) že za zelenou clonou trávníka(Na) již slunko nesvítí a tma že nic(Na) My víme víc my proti vůli své(Na) synové věčnosti jež v srdci ústí nám(Na) Je pozdě večer již že tak se mně chce spát(Na) Bij srdce hodiny všem nahraď chudobným(Na) Ten nástroj smrti v krvi směšný tak(Na) jak nástroj života krvavý tak tak tak(Na) Kdo život nadceňuje mýlí se(Na) kdo podceňuje ten jej nevyžil(Na) Po práci sedmý den až odpočívá Pán(Na) já líného plnitel zákona(Na) jenž fysikou je setrvačnost zván(Na) Tak z věd a symbolu a tragiky(Na) ač vědy semeno jest jenom vtip(Na) naposled zbude nevtip veliký(Na) Sedm uměn svobodných(Na) ale co mám co mám z nich(Na) A přec je to zázračné(Na) sedmička je číslo zlé(Na) duha sedm barev má(Na) škála sedm tónů hrá(Na) sedm pojmů člověk zná(Na) sedm měsíců rok dá(Na) sedm roků život jest(Na) sedm znamení a hvězd(Na) měsíců plod k člověku(Na) matka musí sedm nést(Na) Jsem jedna číslo pro čísla jsou nicky(Na) Vrtoch změn je štěstí osud lidský(Na) co bylo není co jest nebude vždycky(Na) já pozbyl smysl dřív pro systém dekadický(Na) Čert vzal všechna umění(Na) vše konečně jen tušení(Na) a pověra je divná věc(Na) sejdou se v ní na konec(Na) lid kněz básník učenec(Na) umělec blb šílenec(Na) nic z nich nikdo neví přec(Na) A je to tak na snadě(Na) že i zlato stvořit lze(Na) když přec všechno jedno je(Na) Být bláznem paní není dekadence(Na) jsem nelogický jako somnambul(Na) bezprostředně nazíraje jak bůh(Na) nač smysly mně když vnímám pojmů stín(Na) a s opojením věcí hovořím(Na) Svět nemá smyslu pro šat stříbrobílý(Na) a proto oblékli mne v režný háv(Na) Ta neutrální barva špíně blízká(Na) odstíny všechny přijat ochotná(Na) Šat režný špinavý bláznů a zločinců(Na) a geniů jež tvoří ze země(Na) vše ve všech zemských ve všech dimensích(Na) Vy mýlíte se milostivá paní(Na) o ano věřím zrcadlo je žena(Na) vy ve všem viděti však chcete sebe(Na) a já zas všechno v sobě zrcadlím(Na) ten rozdíl vyřiďte všem eklektikům(Na) Zda všímáte si krás té kopule(Na) Již slovo klenba vězte hudbou je(Na) Měděnkou není obyčejná rez(Na) O mlčte prosím čtu vám ve tváři(Na) vy nevidíte z toho užitek(Na) Snad vnitřek chrámu je vám námitkou(Na) jen jděte lkát tam vlastním nad barbarstvím(Na) dřív pohleďte však na modré tam oči(Na) jež u vytržení kams zírají(Na) a štěstím slzí ovšem to je muž(Na) Teď na mne svoje oči upírá(Na) jen přemýšlejte to je klenby moc(Na) To nejlepší by bylo přátelství(Na) od doby zvířeny jež bylo zde(Na) té krásné nemužskosti schopen být(Na) My spolu mluvili jsme mlčením(Na) my spolu mluvili a nevyřkli svých jmen(Na) Vy máte němé rty vy jste můj miláček(Na) Dnes cudny jen mé myšlénky(Na) žel frivolní však milenky(Na) Já líbal pannu na duši jen a ne na čelo(Na) a proto mne as zradit jí se zachtělo(Na) Vás milovat mně nelze milostivá(Na) co náplní jest mého života(Na) to na vteřin vám stačí několik(Na) a co je tobě chlípným životem(Na) mně nízkým okamžikem hluboce(Na) Co můžeš dáti já ti daroval(Na) tvá krása vlastní má je představa(Na) a rozkoše tvé mým jsou vlastnictvím(Na) na hvězdě Tellus já jsem mocnářem(Na) svou pomstu silnější nech světy pro jiné(Na) Ach nač ten strach a nač to zděšení(Na) Vyřiďte vladařům že králů nezabíjím(Na) V mé nesvadnou ni lilie malé ruce(Na) čeho se dotknu všechno zkamení(Na) gest také nenávidím mstitelů(Na) mstitelů srdce slz je křehká vása(Na) Ten zlatý démantový prstének(Na) pravíte po otci že šlechtici(Na) Ukažte ručku Tak vy myslíte(Na) Z prstů a nehtů opak dokáži(Na) zvedněte lesk zde toho paprsku(Na) Vy pláčete mdlý starý argument(Na) O milostivá paní jak jste směšná(Na) se slávou svou a moudrostí a cností(Na) jak ženství samo Radu dám vám však(Na) chcete li bez podmínek poslechnout(Na) Tož vyslečte se hezky do naha(Na) utíti dejte ruce nevděčné(Na) a možná dost že třeba bude z vás(Na) i Rodinovo torso báječné(Na) O mistře mistře tak já pochopil(Na) že všechno na světe i svět je torso jen(Na) a krása v srdcí jiných v srdci vlastním styl(Na) Hle nad řekou jak bílý pták(Na) v královském tanci se ztrácí(Na) nehleďte housenky do oblak(Na) Zdravému umění čest buď a práci(Na) Zvolte mne králem králem králem v Monaku(Na) králem opilých a rozpustilých tuláků(Na) zvolte mne králem v malovaném Monaku(Na) kde se hraje o nejvyšší při víně a koňaku(Na) králem štěstí pohár v pěsti králem bez znaku(Na) Je v světě tolik krásných žen(Na) a božských ňader dvakrát víc(Na) co po vašem mně po umění(Na) a do moudrosti teprv nic(Na) Je v světě tolik morálky(Na) tak snadno být morálným(Na) a slova slovy zůstanou(Na) tož budu nemravným(Na) Když v světě málo pravdy tak(Na) tak málo pravdy zatraceně(Na) já spiju se já spiju se(Na) já spiju se jak štěně(Na) Nezpovídej se srdíčko v hospodě(Na) zde zaplatiti lze nám nejvýš smích(Na) chceš li se zpovídat až půjdem domů(Na) víš v noci nezřít slz a ve verších(Na) Písnička nejlepší od srdce bývá(Na) hoj divokou proč se mnou milostivá(Na) improvisaci proč si nezazpívá(Na) To hrdličky jen cukrování(Na) to cukrouška jen sladký smích(Na) oč něhy vloží víc v své lkání(Na) než do slov já svých cynických(Na) Nejste li paní jak mním zpěvačkou(Na) jak z lidí nejlepší a ptáci jsou(Na) a němá nejste li vám zbývá smích(Na) a nemáte li k tomu síly dost(Na) váš rozchechtá se za vás směšný host(Na) A tak se budem smát budem se posmívat(Na) my kteří hořce kdysi plakali(Na) že nesnadno je psáti satiru(Na) když na každém i šeptem slově tvém(Na) je krve kus a rány znamení(Na) na každém z pohybů(Na) Ale zítra zítra smích a smích(Na) se rozlehne že bůh se bude smát(Na) a ďábel veselý náš kamarád(Na) Mně roditelkám vašim chce se smát(Na) v zástupu křičících porodních bab(Na) Co s humanitou k užitečné zvěři(Na) Já také rodil jsem a rodil sám(Na) jak nejzatoulanější z štvaných psů(Na) a kdo se staral o mé bolesti(Na) A mláďat svojich šňůru pupeční(Na) sám v svíjení jsem musil překousat(Na) A nebyla to slepá štěňata(Na) vy matky skuhravé(Na) to mladých dravců bylo pokolení(Na) A láci nadějí se vašich vysměju(Na) a z božstev vašich nejsměšnějšímu(Na) jež vtělilo se v alfa privativum(Na) jež z povolání kněžstvo proměňuje(Na) v omega sakrosanktum posvátné(Na) A milencům v šklebivém říjení(Na) se posmívati budem s pošklebkem(Na) pak panny prvničky v háj samci lákají(Na) a po krůpěji krve panenské(Na) pak z dravce schlíplého je lačné prase jen(Na) A starcům vašim třesavým a sivým(Na) již soustrast úctu budí v dobrých srdcích(Na) Já radu dal bych požírejte je(Na) z moudrosti jich a klidu ztučníte(Na) a rázem zbavíte se přítěže(Na) I mozolům se vašim vysměju(Na) jež ruku škaredí a zoškliví(Na) Jak protivný je heroism práce(Na) a svatozáře jeho mučenictví(Na) Ta volí cnost se pro mne nehodí(Na) A reji mravenců se zasmějem(Na) na rozkopaném mraveništi jich(Na) Leč věz i termitů již bzučí roj(Na) že bourati jest víc než stavěti(Na) Jen budujte vy hodná zvířátka(Na) A vašim zásadám a pořádkům(Na) a zákonům a řádům smát se chci(Na) Mně je tak dobře bez toho všeho(Na) mně nejasnému mně nehotovému(Na) mně nesrovnanému ach divokému(Na) jak příroda a sama skutečnost(Na) Jen prosím okuste z ovoce poznání(Na) a snad vám také trochu zasládne(Na) A hladovým se budem posmívat(Na) my s odporem jim kůrku vhodíme(Na) a se smíchem jim dáme výchovu(Na) psům lísavým smělosti dresseuři(Na) A hlavně tehda budeme se smáti(Na) v den sváteční ten klidu slavný den(Na) my kteří nemáme co ztratiti(Na) my jiných majitelé pokladů(Na) O dnes ten moci slyšet koncert již(Na) Ten potlesk a ty salvy oslavné(Na) bourání z karet směšných paláců(Na) Zřít ohňostroje látek zápalných(Na) těch hromaděných sta tisíce let(Na) bengalů výbušných a oblakový let(Na) hnízd nevkusných a sýpek bez slohu(Na) s neživnou moukou černou smuteční(Na) již dobrodinci lidstva střádali(Na) Užitku od hudby však nečekej(Na) to en gros bude doklad lart pour lart(Na) jen lidské výpravy akt efektní(Na) Věz ideje jsou tóny flétny jen(Na) jež resonance srdce sesílí(Na) Tak všemu všemu budeme se smáti(Na) jak děti smáti a jak šťastní blázni(Na) Šílené rouhání ty bez bázně(Na) bez bázně zhýralosti opilství(Na) jež ví že všechno nejvýš hra a nic(Na) Či všechno jest jen velký sebeklam(Na) Leč pravda každá věcí víry jen(Na) a nepravdy jsou divno věcí věr(Na) Tož pravdám vašim zdar a systemům(Na) a věkověčným axiomům zdar(Na) a principům a thesam nezvratným(Na) a orthodoxním náboženstvím všem(Na) všem morálkám jich a jich mravnosti(Na) Leč my my budem lze li býti zlí(Na) a smích náš smíchem bude pro smích jen(Na) Tak smích je veselím(Na) náš smích je radostí(Na) poznáním svobodou(Na) náš smích je mravností(Na) Můj smíchu plakal bych tys chtěl mně selhat snad(Na) já plakat Ne Já chtěl se jistě smát(Na) Proč na mne díváš se já nelhu věř(Na) ač pierot já nemám masky hleď(Na) tvář nabílenou jenom bídou mám(Na) mých vrásek proto tahů nepoznáš(Na) nejsi li běda pierotem sám(Na) s Colombinou tak to nebylo(Na) jak básníků vám tisíc básnilo(Na) O Colombino pierota dceř(Na) Stáří má mládí potřebu ach žal(Na) a paňácovi smích již selhával(Na) Jak moře měnivá a tajemná a zlá(Na) s milenci přede mnou se líbala(Na) s námořníky studentíky s kramáři a malíři(Na) a na konec s kajícími frejíři(Na) Úpíre zaplať mně tajemství moje zlé(Na) tvých ňader poupě z růže mé(Na) ač tvoje není tvé(Na) O Colombino Colombino má(Na) víš hrozny lásky své mně smíchy dávalas(Na) až sama kazilas hry velké umění(Na) až jednou v divadle ha ha ha hou(Na) ne smích mé rozlehlo se mlčení(Na) tak zabil v šílenství jsem Colombinku svou(Na) jež byla směj se směj dceř má ne milenkou(Na) Jak Colomba že věčně živá ptá se(Na) proč o mně málo tak je slyšeti(Na) Že slávou jsem se ďáblu zapsal naivní(Na) dnes třemi p mu roven knížeti(Na) Kol nás se stmělo a je to tak dobře(Na) Víc do tmy krásy domysliti lze(Na) co po těch nám kteří to nedovedou(Na) Všech o passantech nočních pravím si(Na) že odvážlivci to neb z hýření že jdou(Na) Co nad městem tam naskákalo světel(Na) co v černém nebi hvězd se tetelí(Na) nám nesvítí však nám jsou pro ozdobu(Na) Dnes dekorativ posledním mým heslem(Na) mých vrchol to a konec problémů(Na) Já místo lebky do své levice(Na) uchopím těžký čarokrásný prs(Na) všech součet záhad z něho vyhledím(Na) S úsměvem místo neznámého(Na) pleť ženskou zkoumám ve všech odstínech(Na) Mně důležitou vazba knihy knih(Na) u moudrosti dbám zdali budí smích(Na) Mně poesie žití výzdoba(Na) a život výzdobou je smrti mé(Na) Svá všechna tajemství dnes zradím s kuráží(Na) já smím že zásadně se na nic neváži(Na) O milostivá mazati se ráčí(Na) opora zídky přec vás asi tlačí(Na) nejlépe o pranic se neopírat(Na) Či cihly vám snad ideálem jsou(Na) pro charakterní konsekventnost svou(Na) Co to jen kdesi dole stále hučí(Na) Již vím to ona řeka plazivá(Na) ta stříbropěná epithet těch pověr(Na) Ach tak se zdá mně že jsem cizincem(Na) mám několik k vám paní otázek(Na) Činí hadem řeku koryto(Na) či koryto tak plýtké podajné(Na) mně do věty se pletlo slovo žleb(Na) a kde až končí řeky řečiště(Na) A lze z té řeky žíznivému pít(Na) Vy mlčíte Být nutno galantním(Na) Zda utkala jste šatu svého kus(Na) Já myslel že vše k tělu padne vám(Na) O jak bych slíbal umělecké dílo(Na) váš norimberský skvostný náramek(Na) Nevrývá se vám pranic do těla(Na) Na stříbře granáty byly by chudé tak(Na) Z čeho pak nejraděj se modlíváte(Na) Tak tak já nejvroucněj zas modlívám se sám(Na) Smím ptát se nad čím jste se zamyslila(Na) Ach ano zlý byl osud Marketky(Na) O paní věřte kdybych nebyl bláznem(Na) že vrahem vaším byl bych přísahám(Na) O město město historii máš(Na) ale nemáš nemáš tradice(Na) Teď do vody jen směle skočte tam(Na) ať zanese vás se vším kalem svým(Na) kam míří její běh a skloněn spád(Na) snad v dáli aspoň cosi súrodníte(Na) čím dřív tím líp svou krásnou zdechlinou(Na) Oh stonásobně chápu dnes svůj bol(Na) hvězd v stříbření když u zbořenišť zdí(Na) jak bez příčin jsem plakati se jal(Na) vyčítat osudu naříkat zlořeče(Na) že neznám vlasti své snad na východě kdes(Na) že rozptýlení všeci bratří mí(Na) a znesvěcen že žalmů našich žal(Na) Jak velebím dnes vlast svou v srdci svém(Na) být blahořečím osud vyhnancem(Na) Dnes pozbyl jsem již pudů mravenčích(Na) dnes mne již mezník pranic nebolí(Na) a přec jen scípnout nechci kdekoli(Na) Tichá noc kol mne zda cítíte ji též(Na) jak lampa elektrická měsíc svítí(Na) jen zodpovědnosť otce vnitřní klatá(Na) rozkazem mocným káže k dětem jíti(Na) Dětičky poshovte až zítra dám vám jíst(Na) Což neví otce svého potomstvo(Na) života žár a stud že běhnám jen(Na) a žití čas se platí kramářům(Na) Můj synku nejmladší jen uč se z věd(Na) a vědě života systemu zlodějů(Na) bys nebyl naivní a legalnímu lupu(Na) A potom ukradni si zákonník(Na) obrať jej směle vzhůru nohama(Na) a celý svět zvi drze na hody(Na) Národní synu lékař nemoci(Na) dešťovou vodu nejmíň třikrát svař(Na) víš slabým vadí různost prvků prý(Na) a za tepla s úsměvem nejasným(Na) leč s jistým gestem nechvějným dej pít(Na) Budeš li knězem hercem básníkem(Na) vol zapíravá slova nedrahá(Na) od vět svých vždycky jednu odčítej(Na) vše zvedni na druhou a změň se v strom(Na) jenž city kvésti smí ne myšlenkami zrát(Na) a jehož listoví má v slunci duhou hrát(Na) Víš artist obtloustlý fabuli k vínu rád(Na) A jako názvů destilator věcí(Na) zapomeň že jsi levoboček boží(Na) a nevěř v neomylnost žádných vážek(Na) Svůj život učiníš li uměním(Na) jež chudí duchem zovou osudem(Na) bud vzorem tobě světec indický(Na) Paramahamsa Guru Agamya(Na) Jak on buď skoupý na zázraky luze(Na) jenž zbloudil celý svět svět celý celý(Na) by hledal lidi jichž však nenašel(Na) jen blázny s ideami utkvělými(Na) Jak on mluv k lidem lidskou prařečí(Na) A lidské špíny synu neboj se(Na) čistota aestheta je hlouběji(Na) než v kapesníku jeho složeném(Na) To všechno smí však silný obr jen(Na) jenž pěstí sevříti zná srdce své(Na) by třicet vteřin tlouci přestalo(Na) Tak i ta směšná doba krátká stačí(Na) na činy dějin skutky epoch dílo(Na) v němž zločin pekla taje v polibek(Na) O polibek je milostivá paní(Na) čarovným klíčem k mému tajemství(Na) vy zovete jej asi suggescí(Na) Co miluji políbím v poledne(Na) a koho nenávidím s večera když spí(Na) Můj slohou není pocel slov ni rým(Na) můj polibek přec mým jen tajemstvím(Na) Vy mlčíte Vy bádáte má drahá(Na) vy v myšlénkách mých přede mnou tak nahá(Na) Let se mnou divoký vám obtíží(Na) Já temným zdám se vám a nejasným(Na) vy nerozeznáte kdy směji se kdy pláči(Na) Z těch lapalií povstávalo drama(Na) Div divoucí Co září vám mně dým(Na) jak sklo vás nejasný si prohlíží(Na) sám sobě na světlo si temný stačí(Na) Dřív uhádněte kdo a co jste sama(Na) Jeden prs to nejste vy(Na) celá nejste jenom klín(Na) a to všechno miluji(Na) A paradoxon vražedné zde zas(Na) milovati části a nemilovat vás(Na) Já sběratel jsem originalit(Na) a vy Vy máte hlavu jako Eva(Na) a vaše tělo Sotva máte své(Na) to milá paní všechno bylo zde(Na) Dnes poslední mně shasla z pochodní(Na) o pozdravujte blázny původní(Na) Dnes vy mně ženo jste jak vše jen číslo(Na) neurčité číslo imaginární(Na) On světlo chtěl(Na) já tmy zas stvořitel(Na) když nejste pro mne buď zde mrtvá tma(Na) kde život končí však kde začíná(Na) Urážky vám si s klidným svědomím(Na) odpouštím sebe ve vás urážím(Na) a velké pokání a pokuta je má(Na) bolest otce který dcerku má(Na) která matkou může být zas otce(Na) Mým mukám není hodin času není(Na) o zítra bolelo a včera bolet bude(Na) jak rozplynul mne hlad stín záporu(Na) mez v nekonečnu mizí prostorů(Na) a věčné bolestí je mojich dnes(Na) tak maní já jsem Brahmy rodem kněz(Na) Též chléb v své tělo život proměním(Na) a rudé víno v horkou svoji krev(Na) co ztrávím všechno mnou se stává mým(Na) tím prostým zázrakem můj zpívá zpěv(Na) Můj není básní zpěv to život můj(Na) je ve spirále tanec baletky(Na) má poesis jíž vrcholem jsem já(Na) mé tanečnici střed ten cíl a účel(Na) jenž všecky posvěcuje prostředky(Na) Co chcete vy zde pane nezvaný(Na) vy bez odvahy sprostě smělý jen(Na) žít život který nezávidím zvěři(Na) Zde to co vysloveno bylo kdys(Na) jen s hrůzou Skylla nebo Charybdys(Na) Svět dnešní ztratil smysl pro kothurn(Na) již nemá sil k výpravám nejzazším(Na) jen v skromný humor karikatur věří(Na) dnes říká se jen(Na) Já starý námořník jak moře šedivý(Na) v dál sinou vesluju mne pějí sireny(Na) těm žínkám lebka má se nejvíc nadiví(Na) Hoj s větry v sázku let mé loďky šílený(Na) Má loď se topí(Na) Její příď již hoří(Na) Do hlubin záď se noří(Na) Shlaď cest mých vlno stopy(Na) Můj hrob je propast v moři(Na) Má loď je pevná(Na) Hlava má jen hoří(Na) Mikrokosmu bouří(Na) krater citu živly zuří(Na) myšlenek až v makrokosmus(Na) ohňostrojem víří(Na) hvězd zlatožhavých pýří(Na) Má hlava hoří hoří(Na) ve světel světů svatozáři(Na) v řeřavých sluncí keři(Na) Můj marno hasit oheň jiskry chytejte(Na) požáru nebezpečí nedbejte(Na) Jen jiskra horoucí zas nový plamen vznítí(Na) můj osud osud hvězd jež v nebi svítí(Na) jen dotud život nesou kosmu tmou(Na) než sopky v ňadrech jejich vyhasnou(Na) Hvězd strusek shaslých marný let(Na) roj příšerný jich nocí veškerý(Na) víc není též než v knihách temnoty(Na) jen obří černé mrtvé litery(Na)

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

228. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  2. Ta myšlénka má šílená! (Hanuš Věnceslav Tůma)
  3. Už chci jísti jen chléb odříkání, (Josef Holý)
  4. Z LISTU – (Fred Grygar)
  5. KUKUŘIČNÉ CHLEBY (Stanislav Kostka Neumann)
  6. List. (Josef Svatopluk Machar)
  7. SONET. (Antonín Klášterský)
  8. NA STĚNU STUDENTSKÉ KRČMY „U KORUNY“. (Louis Křikava)
  9. STARÝ CHRONOS PŘESÝPÁ: (František Táborský)
  10. Duše a luza. (Antonín Sova)