Nu, ono se to dalo čekat!

Adolf Racek

Nu, ono se to dalo čekat! Ta silná vůle musit žít s života, sebe, všeho smutky v křesťanství musí zakotvit. Čech raçou s luzy socialismem a dědičnost a výchova, tělesná vlastní disposice, že křesťana si odchová. Nu, ono se to dalo čekat, mé srdce vám to potvrdí, vášnivá, prudká analysa že povede i k synthesi! Dnes nevím, zda-li katolictví, – snad – jistě vím však, křesťanství, jež s přírodou se cítí bratrem a tuší boží otectví. A usmívá se, raduje se ví vše, se klidně sebe vzdá a nepřátelstev zapomene, žebrákům nohy umývá. Ach, ano, ano, jak se těším na dětské znova radosti ty z květů, ženy, písní, slunce a vynálezů, z mladosti! Ach, spal již brzy, teď již, Kriste dnešního srdce mého rej a přijď již brzy ke mně, Kriste, svůj pokoj dej a požehnej!

Patří do shluku

archa, noemův, noe, arch, holubice, potopa, úmluva, ratolístka, koráb, penzista

69. báseň z celkových 180

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MODLITBA ÚZKOSTI (Vladimír Frída)
  2. XIV. Co chceme. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VZKŘÍŠENÍ (Viktor Dyk)
  4. POHLED DO MINULOSTI (Antonín Sova)
  5. ZRÁNÍ. (Antonín Sova)
  6. PŘI ZPRÁVĚ O ÚMRTÍ PAULA VERLAINA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. DÍTĚ (Viktor Dyk)
  8. Rovné. (Adolf Brabec)
  9. XIX. (Xaver Dvořák)
  10. V tvé vlny oněmlé... (Bohuslav Květ)