Sirotám boha vírou – vědění,
Sirotám boha vírou – vědění,
za mravnost – milování,
za zbožnost – radování,
modlitbou – mlčení a umění
a smysl prací – meditací,
klaněním – bádání,
za minulost nám přítomnost,
za tradice nám budoucnost,
pravd změna – naše zjevení
a vnuknutím nám – tušení,
heroism – svatostí,
nadšení – naší milostí,
a geniové světci nám,
jest všeho vývoj – očistou,
na místě dogmat – objevy jsou
a za zázraky – pokrok mám,
tajemstvím jsou nám – záhady,
života styl – nám obřady,
za odříkání – vůle činu,
za vůle svobodu jest – mužů volnost, žen,
extasí – krásný sen,
na život právo – místo almužen,
Zrušila rovnost – poddanství,
za kněžství božství – všelidství;
solidarita bratrství
za obcování stínů;
zpovědí hovor s milenkou,
rozhřešením – objetí dvou.
Svůdnice dříve umlčená
nám rovnoprávnou družka žena;
za reliquie – živý strom,
oltáře služebník
jest růží, štěpů zahradník;
museum; hvězdárna mně dóm,
v knihovnách, školách vidím chrám,
37
hudební síně, obrazárny,
hříšť, lázní, divadel zjev lepotvárný
já za kostely mám.
Chorobince,
sirotčince
a nemocnice zahrad ze šera
mně kynou zjevem kláštera
a sladkou kapličkou
zřím domek dělníka zahrádkou s maličkou,
a krematoř mně za hřbitov
můj urna v květech jizby – rov!
Na místo kříže – v polí pluh,
má mše háj, půlnoc, večer, jitro, samota a luh
má znamení: rovnice, zlatý řez a kruh.
K mému kázání
svatebním o veselí,
příchodu nových lidí,
a něžné smrti kráse,
o tom, co zdá se,
zrak zasněný co vidí,
co člověk celý –
hrom, vichor, jaro, jeseň, ptáče,
smích dětí, mužů hovor, žen úsměvy, stesk pláče
vyzvání.
Mé pokání
jest sebe poznání
a příjímání moje
myšlenky, života jest podoboje
a svátostí
polibků sladkosti,
mu; zákon jasný, laskavý a sladký
jak úsměv milenky, jak oko matky.