MATEŘSKÁ ŘEČ.

Karel Václav Rais

MATEŘSKÁ ŘEČ.
Jak horoucně lnu k řeči matky svojí, mé chudé péro nevyjádří slovy – však viděl jsem, že pod rodnými krovy jen ona srdce zoufalá již hojí; že v našem těžkém, srdcervoucím boji za dětskou krev a otcův drahé rovy jen ona do žil leje zápal nový, a útěchou je v naší práce znoji. Já poznal kdysi, slyše kmety v poli pět dumu starou o válečném ději, jak velké šumí v řeči naší boly. Teď, kdy mé dítě touto řečí jásá a žvatlá sladce, blaženě se chvěji – že vidím plně, jaká je v ní krása! (Osvěta. 1885.)
82