MATEŘSKÁ ŘEČ.

Karel Václav Rais

Jak horoucně lnu k řeči matky svojí(J5f) mé chudé péro nevyjádří slovy(J5f) však viděl jsem že pod rodnými krovy(J5f) jen ona srdce zoufalá již hojí(J5f) že v našem těžkém srdcervoucím boji(J5f) za dětskou krev a otcův drahé rovy(J5f) jen ona do žil leje zápal nový(J5f) a útěchou je v naší práce znoji(J5f) Já poznal kdysi slyše kmety v poli(J5f) pět dumu starou o válečném ději(J5f) jak velké šumí v řeči naší boly(J5f) Teď kdy mé dítě touto řečí jásá(J5f) a žvatlá sladce blaženě se chvěji(J5f) že vidím plně jaká je v ní krása(J5f)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

457. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Plačtivá historie. (Hugo Václav Wunsch)
  2. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  3. O matko svatá, přírodo, (Jiljí Vratislav Jahn)
  4. Večer. (Julius Alois Koráb)
  5. Starý dům (Jan Neruda)
  6. Pak my zas! (Adolf Heyduk)
  7. KOLEDNÍCI. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Děti. (Augustin Eugen Mužík)
  9. Ballada žabí. (Augustin Eugen Mužík)
  10. II. Šumí vichr po doubravě, (Alois Jirásek)