KOLEDNÍCI.

Jaroslav Vrchlický

Když před lety nám bába umírala, stín v očích měla, smrt seděla v líci, na chodbě ozvali se koledníci, však znáte je, ta drobná chasa malá! Že chorou budou rušit, choť se bála, šla rychle zavřít dvéře, okenici, však vtom již jejich píseň chodbou hrála, ta známá, tklivá, dětsky jásající. Když vrátila se ku nemocné v mžiku, zatím se bába rozplakala k vzlyku tak hořce, bolestně a usedavě. Co slyšela v té písni koledníků? Snad mládí své, když mříti měla právě, či sbohem přesladkému žití zvyku?

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

254. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HRANA ZVONÍ... (František Kvapil)
  2. LUDMILE TICHÉ. (Marie Čacká)
  3. Plačtivá historie. (Hugo Václav Wunsch)
  4. II. Šumí vichr po doubravě, (Alois Jirásek)
  5. Dekadentním básníkům. (František Cajthaml-Liberté)
  6. ANDERSEN. (Jaroslav Haasz)
  7. Pěvcům. (Eliška Krásnohorská)
  8. XXXV. Mně zdálo se: „bol sestár’ už (Vítězslav Hálek)
  9. MATEŘSKÁ ŘEČ. (Karel Václav Rais)
  10. S koncem roku 1920. (Bohuslav Květ)