MLÁDÍ.
Kolem podzim. Luka holá,
leda ocún kvete z nich,
z boroviny havran volá,
z hnaných mraků čiší sníh.
Jen jak západ dohořívá,
v dáli obraz zlacený
ostrůvek jak ztracený
na východní stráni zbývá.
To se mládí ke mně dívá.
(Ústř. Matici šk. 1905.)
125
OBSAH.
I.
Pro jetel1
Ráno na mši19
Náš hřbitov29
Pavla33
Nebeklíč42
Borovský pan učitel47
Pan professor56
Sám59
Mech62
II.
Zimní večer65
„Půlnoční” na Karlšteině66
Odpověď královská68
Žižkův žal70
Pod Žebrákem71
Slovenská ballada75
Naše matky79
Moravě81
Mateřská řeč82
Otec a syn83
Na Bílé hoře83
Za Janem Nerudou85
Na vyšehradských rovech87
Na Hradčanech88
U nás88
Za hrob89
III.
Dětem95
Roráty96
Školáci97
Můj život98
S dítětem100
Dítě102
Babička103
Mrtvá babička104
Pohádky105
Čtenářka106
Básně nejkrásnější106
IV.
Na vesnickém hřbitově111
Píseň112
Starý otec113
Dávno, dávno tomu115
Matka117
Ze vzpomínek
I. 119
II. 120
III. 121
Píseň121
Hodiny122
Život123
Bělohradské zvony123
Dvě písně
I. 124
II. 125
Mládí125
E: až; 2002
[127]