Lev, medvěd a vlk.
(Z M.)
1-1Vlk a medvěd jednou honili,
1-2A co za celý den slovili,
1-3K nohoum krále svého složili.
1-4Lev jim učinil to potěšení,
1-5Že se sám dal do dělení.
1-6Pomysleme si tu jejich podivení,
1-7An si nejpěknější kusy vybíral.
1-8Medvěd, jak to zpozoroval,
1-9Zlostí celý umíral;
1-10Vlk jen milostně naň pokukoval.
1-11Pan lev trochu příliš na se pamatoval,
1-12Kozy dvě a jelena
1-13Nechal sobě za dělení;
1-14Lovcům lačným za honění
1-15Nezbyly než ňáké kolčavice,
1-16Kočka hubená,
1-17A nic více.
8
1-18Mrzutý pan medvěd počne hučeti:
1-19„Zač to stojí? nejlepší si vybere!
1-20My snad zasluhujem něco víc?
1-21Nechme mu to všecko ležeti,
1-22Ať si hltoun všecko sežere;
1-23Než ten brak mít, raděj nic!“
1-24Načež vlk: „I toby se mi také zdálo –
1-25Já mu neodpustím ani chlup.
1-26Tím bysi mu vyzdoroval málo;
1-27Smál by se a všecinko by slup.
1-28Tak se jenom jemné srdce trestává,
1-29Ne však ziskuchtivost špinavá.“
9