Básník.

František Jaromír Rubeš

I já sem se zrodil v Arkadii(T5f) Také mně sudičky v době svaté(T5f) Příchozímu v světa komedii(T5f) Slibovaly hory zlaté(T4f) Od té chvíle chvíle třikrát zrádné(T5f) V lůnu přišlé budoucnosti(T4f) Nalezl sem strastí dosti(T4f) Slasti ale žádné(T3f) Jako snové(T2f) Prchli mládí mého dnové(T4f) Vyvinuv se metle zlého kantora(T6m) Výš sem hledal doufané své ráje(T5f) Bez moudrého mentora(T4m) Projdu Římanů a Řeků starých háje(T6f) Probřednu mudrctva moře černé(T5f) Tu mě lapnou teprv chvíle perné(T5f) Něčím sem přec býti chtěl(T4m) A tu žil sem v onné chvíli(T4f) V níž sem cestu k svému cíli(T4f) Volit měl(T2m) Právní cestou moje touha(T4f) Vést mě chtěla k cíli žádanému(T5f) Vtom sem zaslech k hoři svému(T4f) Právní cesta že je dlouhá(T4f) Pak sem lékařem chtěl být(T4m) Však i tu mi bylo zřít(T4m) Že též lékařů již dosti(T4f) Nechtěl sem být právníkem(T4m) Nechtěl sem být medikem(T4m) Tak sem se stal moji páni(T4f) Bezpochyby z povolání(T4f) Básníkem(T2m) V každém stavu člověk něco zkusí(T5f) Provazník se stříci musí(T4f) By mu jeho řemeslo(T4m) Na krk nepřišlo(T3m) Proto vždycky zpátky kráčí(T4f) Ješto všickni vůkol plačí(T4f) Musí kantor třebas nechtě tomu(T5f) Zpívat co mu hrdlo stačí(T4f) Hvězdář nesmí v noci domů(T4f) Tkadlec pro stav není v stavu(T4f) Ke slavnému přijít stavu(T4f) Hrobník jiným kopá jámu(T4f) Rolník v botách nosí slámu(T4f) Že má každý člověk křížek(T4f) Pravda jesti stará již(T4m) Ale spisovatel knížek(T4f) Věřte ten má celý kříž(T4m) Šťastný ten kdo za čas žití svého(T5f) Neutvořil verše jediného(T5f) Již ta práce veršování(T4f) Ukrutné jest namáhání(T4f) Neb kdo hodlá veršovat(T4m) Musí umět rymovat(T4m) K valné řadě obtížností(T4f) Co jich vím(T2m) Jest jich věru do sytosti(T4f) Patří také rým(T3m) Rým u verše býti musí(T4f) Bez rýmuť jest verš jen kusý(T4f) Napiš prolog pěkný řádný(T4f) Bez rýmu a na mou čest(T4m) Neuvěří tobě žádný(T4f) Že to také báseň jest(T4m) Kdo má málo rýmů ve svém skladu(T5f) Musí rymovat vše na hromadu(T5f) Ku příkladu(T2f) Děvče jako květ(T3m) Outlých boků(T2f) Staré sotva šestnáct let(T4m) Na to osmdesát roků(T4f) Aneb šedivé již vlásky(T4f) Na to plamen lásky(T3f) Na milosti plamen(T3f) Amen(T1f) Co je rým(T2m) To jen básníkové vědí(T4f) Běda já to také vím(T4m) Člověk skoro půl dne sedí(T4f) Než myšlénku řádnou utvoří(T5m) Nemá li k ní rýmy žádné(T4f) Tuť se plody mysli řádné(T4f) V početí hned umoří(T4m) Jak mile cos básník utvoří(T5m) Hned se rychle vyšňoří(T4m) Ku knihkupci hned s tím pospíchá(T5m) Běží letí jedva oddychá(T5m) Blahý sen(T2m) Krátí jemu dlouhé chvíle(T4f) Udělám si dobrý den(T4m) Ve nadějné době(T3f) Myslí sobě(T2f) Strasti musí na stranu(T4m) Jak peníze dostanu(T4m) Jak mile že přišel k cíli(T4f) Zaklepá i chvílku čeká(T4f) Vůkol ticho již se leká(T4f) A když hodnou chvílku stál(T4m) Zazní slavně Vstupte dál(T4m) Básník vstoupí jako dívka nesmělá(T6m) Na sta slušných poklon nadělá(T5m) Pan knihkupec vážně vstane(T4f) Co se líbí drahý pane(T4f) Načež básník se vší šetrností(T5f) Já bych prosil tu tu maličkosti(T5f) Tu mám román sluje Den a rok(T5m) Tu je epos Horimírův skok(T5m) Tu jsou na Julinku čtyry znělky(T5f) To jsou celky(T2f) A tu kousek dramatické maličkosti(T6f) Dobře dobře to mě těší(T4f) Že se svého chápají ti mladí Češi(T6f) To vám ke cti že své slasti(T4f) Pokládáte v blahu vlasti(T4f) To vám sluší ke cti chvále(T4f) Pokračujte jenom dále(T4f) Odpusťte však nemám čas(T4m) Musím na kvap někam jíti(T4f) Až budete něco míti(T4f) Můžete to přinest zas(T4m) Vezme spisy a jde pryč(T4m) Načež básník Pěkně prosím což pak nic(T6m) Stranou nějakého honoráru(T5f) Přítelinku drahý velkých darů(T5f) Za svou práci čekat nesmíte(T5m) Pomyslit si musíte(T4m) Máti vlast jest chudá máti(T4f) Chudá máť jen láskou platí(T4f) Budete li ale chtít(T4m) Můžete sem přijít sám(T4m) Může být že místo honoráru(T5f) Asi deset exemplárů(T4f) Vám přec dám(T2m) Básník se svým honorárem(T4f) Musí stát za pivovárem(T4f) To však jsou jen obtížnosti malé(T5f) Slyšte prosím dále(T3f) Sotva knížka uzří světla(T4f) Již již na ni čeká metla(T4f) Recensenti kritikáři(T4f) Hned se sejdou ve svém kanceláři(T5f) Nepsal li ji zboru jejich oud(T5m) Zavede se nad ní přísný soud(T5m) A tu ubohého básníka(T5m) Perná sklepá kritika(T4m) Kdybych hlásal Achillovy hněvy(T5f) Silou božskou duchem Homérovým(T5f) Kdybych uměl krásu české děvy(T5f) Líčit perem Petrarkovým(T4f) S Ioungem kdybych o půlnoci lkal(T5m) Nad hvězdy i s Klopstockem se bral(T5m) Kdybych něžnost Kollárovu měl(T5m) S Čelakovským hlasné písně pěl(T5m) Kabnerovým vtipem tepal svět(T5m) S Byronem vynášel z hrobu květ(T5m) Kdybych myslil líčil zpíval bez chyby(T6m) Bychť se líbil každému(T4m) Můj li spis se kritikářům nelíbí(T6m) Již se nesmí líbit žádnému(T5m) Komu však se zalíbilo v satyře(T6m) Toho teprv učí manýře(T5m) Mor a hlad a recensenti(T4f) Kdo nevěří nechať zkusí(T4f) A pak se mnou vyznat musí(T4f) Jsou tři stejní safienti(T4f) I ten lid teď básním málo přeje(T5f) Jeden na ně zuří druhý se jim směje(T6f) A ti kteří básně slabikují(T5f) Tvorce jejich divně posuzují(T5f) Ten jim zpívá co již každý umí(T5f) Tomu zase žádný nerozumí(T5f) Ten jim lítá tuze vysoko(T5m) Onen leze příliš hluboko(T5m) Ten se tuze na jiné jen dívá(T5f) Jiný zas jim o sobě jen zpívá(T5f) Jindy jak nám staré svědčí hlasy(T5f) Byly na básníky lepší časy(T5f) Jindy také jiní lidé žili(T5f) Básníky své řádně ctili(T4f) Věncem aspoň bobkovým(T4m) Miláčky své ověnčili(T4f) Básník poctěn darem takovým(T5m) Myslil že má božské hody(T4f) Dobře že to vyšlo z mody(T4f) Věnec z bobku toť jsou hračky(T4f) Které se již na nic nehodí(T5m) Leda jenom na omáčky(T4f) Jiný duch teď v světě vévodí(T5m) Tenkrát dostal pěvec věnec ne li víc(T6m) Nyní nedostane jistě prachem nic(T6m) Kvočna sobě jídlo vysedí(T5m) Opice si ořech vyšaškuje(T5f) I ta nemotora medvědí(T5m) Chleba dosti sobě vytancuje(T5f) Básník ale(T2f) A tak dále(T2f) O kéžby to lidstvo poznat chtělo(T5f) Že ti veršotepcové(T4m) Nejsou pouzí duchové(T4m) Že má básník také tělo(T4f) Kdo chce ode země žít(T4m) Musí na ní také dlít(T4m) Vyleť k nejvyššímu pólu(T4f) Chceš li žíti musíš dolů(T4f) Z třpytících se hvězdiček(T4m) Nepučí se chlebíček(T4m) Z milostného luny světla(T4f) Nesplete se na chlad metla(T4f) Žito proso kvetou v blátě(T4f) V propast musí kdo chce chodit v zlatě(T5f) Že má každý člověk křížek(T4f) Pravda jesti stará již(T4m) Spisovatel ale knížek(T4f) Věřte ten má celý kříž(T4m) Neboť jeho těžkosti(T4m) Ani smrt ho nezprostí(T4m) Za rakví mu ještě běží(T4f) Hádky pletky rozbroje(T4m) Ba i když již v hrobě leží(T4f) Ještě nemá pokoje(T4m) Když už dřímá v hrobce chladné(T4f) Teprv počnou hádky řádné(T4f) Byl li klassickým neb slaměným(T5m) Milostným neb dřevěným(T4m) Psal li ohněm nebo vodou(T4f) Řídil li se novou modou(T4f) Přál li pánu čili rolníku(T5m) Na to ale hledí zvlášť(T4m) Nosíval li řecký plášť(T4m) Neb jen římskou tuniku(T4m) Blažen ten kdo za čas žití svého(T5f) Neutvořil verše jediného(T5f)

Patří do shluku

cnost, vlast, musa, sláva, slovanský, šlechetný, jež, mrav, oslavit, oslava

40. báseň z celkových 114

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DOMOV (Jan Opolský)
  2. Nové Jiříkovo vidění, jinak: Básníkova cesta do pekel, (Jan Pravoslav Koubek)
  3. None (Vojtěch Lešetický)
  4. None (Jan Pravoslav Koubek)
  5. Pijanovo dědictví. (Alois Vojtěch Šmilovský)
  6. Mé vlasti. (Ervín Špindler)
  7. Městu (Rudolf Medek)
  8. Audience. (František Táborský)
  9. Sněm ženský. (Jan Pravoslav Koubek)
  10. Otázka. (Vincenc Furch)