Obrana krásného pohlaví.

František Jaromír Rubeš

Již je čas a sice svrchovaný(T5f) Abychom se sebe ujaly(T5m) Bychom poklad práv nám nebem daný(T5f) Zhoubcům déle loupit nedaly(T5m) Hajme svoji slávu svoji čest(T5m) Dokavad ji můžem hájiti(T5m) Víte sestry jak to s námi jest(T5m) Dneska smíme ještě mluviti(T5m) Kdož ví zdali zejtra ráno(T4f) Nebude i to nám zakázáno(T5f) Víte jak nám naši páni slouží(T5f) Jak nám práva naše denně ouží(T5f) Jak nám loupí naši čest(T4m) Víte čím nám plémě mužské jest(T5m) Neopouštějme se sestřinky(T5m) My jsme opuštěné dušinky(T5m) Opustíme li se samy ještě(T5f) Kdož pak vydrží ty tuhé kleště(T5f) S chutí tedy dokaváde čas(T5m) Dokud svornost bydlí mezi námi(T5f) Neujmem li se teď sebe samy(T5f) Neujme se jistě žádný nás(T5m) Již hned z prvních světa časů(T4f) Křičí na sta hluchých hlasů(T4f) Že prý z pokolení našeho(T5m) Přišlo na svět símě všeho zlého(T5f) Z pokolení našeho tak nevinného(T6f) Z pokolení mužského tak lživého(T6m) Nestranné jen oči v rukou držíce(T6m) Pozorujme první ženy pád(T5m) Kdo ji svedl hadice(T4m) Nikoli ji svedl had(T4m) Z pokolení mužského(T4m) Z pokolení lživého(T4m) Ze všech stran(T2m) Srší na nás hejno han(T4m) Že jsme slabé že jsme mdlé(T4m) Že jsme lstivé že jsme zlé(T4m) Ledajakýs bělohoubek(T4f) Vyčítá nám zlatý zoubek(T4f) Jedovatý jazýček(T4m) Všetečný též nosíček(T4m) Povídáte že jsme zlé(T4m) Všude koukol mezi pšenicí(T5m) Vy však ze žínky jen trochu ohnivé(T6m) Hnedle uděláte dračici(T5m) Xantippe ta slavná žena(T4f) Jenž má od vás býti ctěna(T4f) Co jen ta již od vás zkusila(T5m) Za to že nám dobře činila(T5m) Vy se Sokratesem honosíte(T5f) Slavnou ale jeho paní(T4f) Kde kdo může každý haní(T4f) Páni vy jí málo rozumíte(T5f) Oč žeby se nebyl stal(T4m) Sokrat filosofem takovým(T5m) Kdyby mu byl Hymen jinou ženu dal(T6m) Xantippe jej vycvičila(T4f) Bez ní bylby zůstal mužem jalovým(T6m) Pak i od něho cos pochytila(T5f) Páni takových žen máte sobě(T5f) Vážit ne je tupit v hrobě(T4f) Že jsme učiněná slabota(T5m) To nám našich pánů dobrota(T5m) Zkušenost a rozum praví(T4f) Máte li pak přece rozum zdravý(T5f) Víte li pak co as mluvíte(T5m) O Vlastách a o Libuších nevíte(T6m) Šárka dívka čilá plna vnady(T5f) Samiť chválíte ji do nebe(T5m) Měla více vtipu do sebe(T5m) Nežli muži tehdáž dohromady(T5f) Krásná Lais si s celým Řeckem(T4f) Zahrávala jako s děckem(T4f) Pod jejími okny básníkové(T5f) Mudrci i hrdinové(T4f) Celé noci provzdychali(T4f) Řečníci jim pomáhali(T4f) Mezi nimiž často jejich král(T5m) Demostenes pěkně tiše stál(T5m) Co se týká naší všetečnosti(T5f) Tu se hájit marná věc by byla(T5f) Tatě dokázána víc než dosti(T5f) Sloupem v nějž se bláhová(T4m) Žena Lotova(T3m) Pro všetečnost proměnila(T4f) To vy se nám smějete(T4m) Vy se smáti můžete(T4m) Co vy na nás haníte(T4m) Toho vy se chráníte(T4m) Kde pak by se všetečkové(T4f) Mezi vámi také vzali(T4f) Vyť jste všickni mudrcové(T4f) Ano ano povídali(T4f) Kdyby ještě žili onni dnové(T5f) V nichž se trestávali všetečkové(T5f) Myslím žeby hanič mnohý(T4f) S Akteónem nosil rohy(T4f) Buďme rády že jest to již vloni(T5f) Nebo kdyby naši Aktéoni(T5f) Rohy ještě nosili(T4m) Tiby teprv řádili(T4m) Co se týče toho milého(T5m) Zoubku zlatého(T3m) Jímž jsou ozbrojeny žínky(T4f) O tom dneska ani zmínky(T4f) By snad mnohý bělohoubek(T4f) Nenaříkal na můj zlatý zoubek(T5f) Naši pánové též povídají(T5f) Dívky že jsou všecky jako svaté(T5f) Pak že teprv zpustí když se vdají(T5f) K čemu nám to páni povídáte(T5f) Toť se týká více vás(T4m) Desetkrát víc nežli nás(T4m) Naši švarní ženichové(T4f) Jako putující rytířové(T5f) Pod našemi okny bloudí(T4f) Samý achot z horkých ňader loudí(T5f) Kde jen mohou tu nám nadskakují(T5f) Každou služku naši pozdravují(T5f) Nás jak zhlédnou(T2f) Leknou se a zblednou(T3f) Tu jsou plni zdvořilosti(T4f) Plni lásky plni šetrnosti(T5f) Jejich život pro nás jenom hoří(T5f) Každý nám se klaní nám se koří(T5f) Jako pěna pěkně tiše sedí(T5f) Hezky mírně jako kuřátko(T5m) Z každého mu oka srdce hledí(T5f) Srdce dobré jako jehňátko(T5m) Krásně mluví ještě krásněj vzdychá(T5f) V očích našich hledá blaho své(T5m) V mírný ousměch bolné hledy míchá(T5f) K outrpnosti srdce dívky zve(T5m) Z outrpnosti(T2f) Dopřeje mu dívka náchylnosti(T5f) Z náchylnosti ruky své(T4m) Jak ji mile pod svou moc(T4m) Dostane pak dobrou noc(T4m) Pomalounku láska jeho chladne(T5f) Při své choti druhdy milé(T4f) Soužívá jej dlouhá chvíle(T4f) U ní nemá stání žádné(T4f) Celý den vám zamyšlený sedí(T5f) Z každého mu oka zlý duch hledí(T5f) Žínka li se k němu vine(T4f) Sotvy na ni jedním okem zhlédne(T5f) Její blaho její nebe hyne(T5f) Očko její hasne líčko bledne(T5f) Potom žínka darmo vzdychá(T4f) Darmo v skrytém koutku pláče(T4f) Jak jest jednou v kleci ptáče(T4f) Pak mu pozdě honit bycha(T4f) On jí zhledu svého nepřeje(T5m) Ač tak na tom nezáleží mnoho(T5f) Jestli však se která na někoho(T5f) Jenom polovičně usměje(T5m) Hned je tady s bambitkou a kordem(T5f) Hroze najednou hned dvojím mordem(T5f) Sami ale kdož zná jejich spády(T5f) Mlčmež o tom nejsmeť samy tady(T5f) Ještě toto ať si každý pamatuje(T6f) Když vám manžel nejvíc pochlebuje(T5f) Tenkrát jistě kuje ňákou lest(T5m) Tenkrát nejnebezpečnější jest(T5m) O vy mužští vy jste zlý duch sám(T5m) Aby každá kolik roků(T4f) Pro ty drahé slzy kvílela(T5m) Které pro vás nevděčníky cedila(T6m) Co má potom ubožátko říkat(T5f) Musí mlčeti a zvykat(T4f) Často poslouchati musíme(T5m) Že jsme kmotry outraty(T4m) Celé dni že sháníme(T4m) Na čepce a na šaty(T4m) Co jenom ty šněrovačky naše(T5f) Jakživy již od vás zkusily(T5m) Bodejž ste se zmámili(T4m) Vy i moudrosti ty vaše(T4f) Co jen možno můžem na se vzíti(T5f) Vše se vám zdá marné býti(T4f) Všecko všudy zkažené(T4m) Brzy je to ztřeštěné(T4m) Brzy podlé a co víc(T4m) Vy nám šat náš haníte(T4m) Sami ještě horší nosíte(T5m) Prosím k čemu jsou ty vaše fraky(T5f) Vpředu nic a vzadu nic(T4m) Vyhlížíte v tom jak straky(T4f) Pak ty vaše zimní kabáty(T5m) Co vám jsou až na paty(T4m) Ty snad vaši parádníci(T4f) Budou míti bezpochyby na to(T5f) Aby mohli po ulici(T4f) Vymétati bláto(T3f) Proč pak sobě na boty(T4m) Mnohý z vaší pěchoty(T4m) Nastrkuje ostruhy(T4m) K užitku či k okrase či k slávě(T5f) Nemá li dost na té co má v hlavě(T5f) Však vy máte jistě jiné neduhy(T6m) Vyvraťte si z očí vašich(T4f) Dříve páni hrotné trámy(T4f) My si mrvy z oček našich(T4f) Vyndáme pak sami(T3f) Když pak přijde nová moda(T4f) To je na váš mlejnek voda(T4f) Sotva že ji uhlídáte(T4f) Hnedle na koši ji máte(T4f) To je veršů to je rýmů(T4f) To je vtipů to je šprýmů(T4f) Páni drazí jenom vaší vinou(T5f) Máme každou chvíli modu jinou(T5f) Bychom měli s vámi pokoj svatý(T5f) Mudrujeme stále svoje šaty(T5f) Kdyby se nám přece poštěstilo(T5f) Vynalézti ňáký šat(T4m) Jímžby se vám zadost učinilo(T5f) Vám však jest těžko zachovat(T4f) Když tak místo ukojení(T4f) Ještě více rozhorlíme vás(T5m) Aby bylo méně pohoršení(T5f) Změníme ho zas(T3m) Pak se tomu páni hanílkové(T5f) Jako novým vratům divíte(T5m) Když tu každé jitro nové(T4f) Novou modu vidíte(T4m) Na nás modu haníte(T4m) Sami se jí klaníte(T4m) Potom že jsme klevetnice(T4f) A co ještě podvodnice(T4f) Že jsme šálebny a lstivy(T4f) To však vy jen povídáte(T4f) Páni naši dobrotiví(T4f) Ano ano vy se hnedle dáte(T5f) Kdoby vás chtěl oklamat(T4m) Tenby musel časně vstát(T4m) Kdoby také myslil na to(T4f) Vybyste nám stáli za to(T4f) A pak vždyť jsme vaší dobrotou(T5m) Učiněny učiněnou slabotou(T6m) Kdo v té peci bývává(T4m) Jiného tam hledává(T4m) Vy vy páni dobrotiví(T4f) Vy jste šálební a lstiví(T4f) Vy jste mistři v ouskoku a lhaní(T5f) Přijde li tak někdo cizí k nám(T5m) Tu pan manžel představuje choti svou(T6m) Vidíš bratře to jest moje paní(T5f) Je li však s ní doma sám(T4m) Hnedle hraje na jinou(T4m) Muž je hlava křičí muž je pán(T5m) Ženám aby poslouchaly dán(T5m) Prosím pěkně páni moji(T4f) Kde to asi psáno stojí(T4f) A však byť by to i psáno bylo(T5f) Nic by to přec neplatilo(T4f) Beztohoť to ňáký mužský psal(T5m) Havran nikdy havranovi(T4f) Ani kulich kulichovi(T4f) Oči ještě neklubal(T4m) Vrkot holubí dlask nehude(T5m) Mužský od mužského nebude(T5m) Cpěte nám to třebas ještě víc(T5m) V našich právech není o tom nic(T5m) A co v našich právech nestojí(T5m) Toho se duch ženský nebojí(T5m) Muž je hlava to je pravda ale tvrdá(T6f) Nepovolná neustupná hrdá(T5f) Muž jest pán(T2m) Světu pro trest nám však k zlosti dán(T5m) Schovejte se se svou vznešeností(T5f) Vždyť jste nižší tvorové než my(T5m) Vy jste z hlíny my jsme z kosti(T4f) My jsme hlava tvorstva ne však vy(T5m) Vy jste jenom plémě smělé(T4f) Od všech stavů ste nás odmrštili(T5f) Vy ste k přeslici nás odsoudili(T5f) Vy ste urazili(T3f) V sestrách svojích člověčenstvo celé(T5f) Potom máme v světě slavně žíti(T5f) Ani svědkem nesmí žena býti(T5f) Báli jsou se páni báli(T4f) Žebychme jim pravdu povídaly(T5f) Nežli pravdu slyšet raději nic(T5f) Tedy pryč jen s nimi pryč(T4m) A však odpusťme jim sestřinky mé milé(T6f) Člověk lecos činí z dlouhé chvíle(T5f) Odpusťme jim mile jejich viny(T5f) Oni nevědí co činí(T4f) Pomysleme budou li nás ještě vinit(T6f) Lépe křivdu trpět nežli činit(T5f)

Patří do shluku

chyba, těžkost, nepravost, kryst, moudrý, bližní, užívat, činit, ctnost, příklad

702. báseň z celkových 1007

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MY A VY! (Xaver Dvořák)
  2. 57. Nechtěj zoufat, když se proti tobě, (Jan Kollár)
  3. Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou. (Viktor Dyk)
  4. NA PRAHU oblaženou Ferdinandem Dobrotivým. (Václav Jaromír Picek)
  5. XXIV. Tak Pán na světě již oslavuje (František Jaroslav Kamenický)
  6. 120. Urovnání. (Jan Petr Jordan)
  7. Jak slávy dojdem? (František Vladislav Hek)
  8. 452. V obec tuto, oslaviti chtivou (Jan Kollár)
  9. 130. Spořádání. (Jan Petr Jordan)
  10. TY ZVON JSI, A JÁ SRDCE V NĚM... (Růžena Jesenská)