TĚŽKOMYSLNOST.
Stín se plašně do luk níží,
Chlum jest mrakem obestřen,
Mdle se potok sytím plíží,plíží
Tam okolo černých stěn;
Šedé páry okres trudí,
Vše dlí v tichém usnutí,
Jen na tůni žalný budí
Ohlas píseň labutí.
Poustka z tmavých smrčin zírá
Nad skalnaté lysině,
Zvonků trudný hlas umírá
V dřímajecí krajině.
59
Hvězdy zasmušené lejí
Bledý svit na površí,
Tiše na rovech se chvějí
Temnolisté cypřiši.
Hle, co mrákotně tam svítá
Z lůna letních topolů,
Sem tam se po listech kmítá
Ve krvavém plápolu?
Neplaneť to jasná svíce
Hymenea svadební;
Smutné rty a bledé líce –
Totě průvod pohřební!
Černý zástup vážně nese
K lůžku mládce jarého,
Stařec za rakví se třese,
Želí syna milého;
Prolétával, zbrojen lukem,
Skály pusté, hustý keř,
Stříbrohlasých rohů zvukem
V luzích děsil plachou zvěř.
Běloruká děva sedí
Mezi kvítím u rovu,
Měsíc smutně na ni hledí
Z tmavých osik zákrovu;
V němém hoři slzou máčí
Vlasů něžné prsténce,
Očka modrá k nebi stáčí,
Hledajíc tam milence.
Z kaple znějí zvuky trudné,
V duši teskno vlívají,
Z okrouhlých se oken bludné
Stíny vůkol stíhají;
60
Rosné perly na zem kanou,
Jilmem noční mece vír;
Tam jen, kdežto hvězdy planou,
Trudokojný bydlí mír!