Stesk.
Stála růže v sadě, stála
Růže, krásná červená,
Pro ní láska moje plála,
Láska vroucí, plamenná;
Nechť mě bodal osud krutý,
Blahá byla duše má,
Vždyť mně všechno nahradila
Růže moje milená.
Na obloze v rajské kráse
Hvězdinka se třpytila,
I když vůkol temno bylo,
Hvězda má vždy svítila.
Co mi byly králů říše,
Co mi platil světa lesk?
Jiné blaho duše měla,
Růže krásu, hvězdy blesk.
30
Avšak přišla bouře černá,
Mrak mi pokryl hvězdu mou,
Krutou mocí mráz mi zničil
Růžinku mou spanilou;
Žalost krutá v prsou víří,
Slza bolná rosí tvář,
Nesvítí již nocí temnou
Hvězdy mojí spasná zář.
Až se rozptýlí mrak černý,
Toužně duše čekala,
Avšak na nebi hvězdinku
Darmo již jsem hledala.
Mráz mi růži nenavrátí,
Zhasla hvězda na nebi;
Od té doby darmo hledá
Srdce v žalu úlevy.
31