FIALKA.

Karel Sabina

Něžná fialinka v háji za jarního světla(Na) V stínu chladném stromů šumných neznána vykvětla(Na) Jen ranního slunce houštím když se draly záře(Na) K políbení jim podala spanilé své tváře(Na) Proč fialko drahý kvítku v stínu se ukrýváš(Na) A do světla z houšti smutné nesměle se díváš(Na) Hleď zde krásnější je jitro veselejší žití(Na) Nemusíš tu v samotnosti neznána zajíti(Na) Takto řka vyrval jsem kvítek místečku tichému(Na) Světlu blíž jsem ho umístil slunci vstříc jasnému(Na) Než však slunka záře žhoucí za hory zapadla(Na) Má fialinka stínu zvyklá v jasnotě uvadla(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	6
Celkem veršů:	12
Neurčeno:	12 (100 %)