FIALKA.

Karel Sabina

FIALKA.
Něžná fialinka v háji za jarního světla V stínu chladném stromů šumných neznána vykvětla. Jen ranního slunce houštím když se draly záře, K políbení jim podala spanilé své tváře. Proč, fialko, drahý kvítku, v stínu se ukrýváš? A do světla z houšti smutné nesměle se díváš? Hleď! zde krásnější je jitro, veselejší žití, Nemusíš tu v samotnosti neznána zajíti. Takto řka, vyrval jsem kvítek místečku tichému, Světlu blíž jsem ho umístil, slunci vstříc jasnému. Než však slunka záře žhoucí za hory zapadla, Má fialinka, stínu zvyklá, v jasnotě uvadla! – 62
Básně v knize Básně 1:
  1. ŽEL.
  2. PÍSEŇ VEČERNÍ.
  3. PROCHÁZKA V SOUMRAKU.
  4. ODPOVĚD.
  5. TAŽNÉ PTACTVO.
  6. ŽIVOTA POUT.
  7. ZPĚVCŮV RÁJ.
  8. NA PLAVBĚ.
  9. 1. Proč já nejsem mladým orlem na horách bydlícím,
  10. 2. Šumné moře žulovými
  11. POD STROMEM.
  12. KDO?
  13. DVOJÍ ŽIVOT.
  14. V ÚDOLÍ.
  15. O SAMOTĚ.
  16. NEOŽELENÝ.
  17. V NOCI.
  18. TAJENSTVÍ.
  19. PŘÁNÍ.
  20. CIZINEC.
  21. POVOLÁNÍ.
  22. Z JARA.
  23. POBÍDNUTÍ.
  24. VLAŠŤOVIČKY.
  25. NAD HROBAMI.
  26. PROSBA.
  27. OTÁZKY.
  28. FIALKA.
  29. V TEMNOSTI.
  30. Z VEČERA.
  31. ZAPOMENUTÍ.
  32. VYZNÁNÍ.
  33. MARNÉ ČEKÁNÍ.
  34. Z JITRA.
  35. PRAHA.
  36. K SRDCI.
  37. PROMĚNA ČASU.
  38. VÁLKA.
  39. DOMOV.
  40. TŘI VĚCI.
  41. NÁMĚSÍČNÍK.
  42. VLTAVA.
  43. ROZENEC POUŠTI.
  44. PLAVBA UTOPENCOVA.
  45. ÚTĚCHA BÁSNÍKOVA.