O SAMOTĚ.

Karel Sabina

O SAMOTĚ.
Ký cit tak bolně srdce mé provívá? Ty hory v smutku samotny stojící? Ty lesy ve snách věčných se kojící? Či zvonku hlas, co po horách zaznívá? Ten hlas, ten hlas, co kvílí krajinou? Či řeka dolinami se vinoucí? – Ó ne, mne jiný obraz obletuje, Mne jiný sen v své tajno zasvěcuje; Mne budí láska – v srdci zvuk hynoucí, Zvuk ten, zvuk ten zajímá duši mou! Proč truchlím? – Ach, mne všecko k žalu zove! Ty hory vysoké se nemilují, Ty lesy temnotou se obvinují, Ty vlnky zajdou, připlynou-li nové; Nadarmo zde se láska jeví má! Když hlasu ozvěna odpověděla, Zbor ptactva zděšen daleko zalítnul, Jak žalostí by semnou hvozd procitnul; A předc ta země mi nerozuměla – Jen pustý hrob za lásku mi chová! 36
Básně v knize Básně 1:
  1. ŽEL.
  2. PÍSEŇ VEČERNÍ.
  3. PROCHÁZKA V SOUMRAKU.
  4. ODPOVĚD.
  5. TAŽNÉ PTACTVO.
  6. ŽIVOTA POUT.
  7. ZPĚVCŮV RÁJ.
  8. NA PLAVBĚ.
  9. 1. Proč já nejsem mladým orlem na horách bydlícím,
  10. 2. Šumné moře žulovými
  11. POD STROMEM.
  12. KDO?
  13. DVOJÍ ŽIVOT.
  14. V ÚDOLÍ.
  15. O SAMOTĚ.
  16. NEOŽELENÝ.
  17. V NOCI.
  18. TAJENSTVÍ.
  19. PŘÁNÍ.
  20. CIZINEC.
  21. POVOLÁNÍ.
  22. Z JARA.
  23. POBÍDNUTÍ.
  24. VLAŠŤOVIČKY.
  25. NAD HROBAMI.
  26. PROSBA.
  27. OTÁZKY.
  28. FIALKA.
  29. V TEMNOSTI.
  30. Z VEČERA.
  31. ZAPOMENUTÍ.
  32. VYZNÁNÍ.
  33. MARNÉ ČEKÁNÍ.
  34. Z JITRA.
  35. PRAHA.
  36. K SRDCI.
  37. PROMĚNA ČASU.
  38. VÁLKA.
  39. DOMOV.
  40. TŘI VĚCI.
  41. NÁMĚSÍČNÍK.
  42. VLTAVA.
  43. ROZENEC POUŠTI.
  44. PLAVBA UTOPENCOVA.
  45. ÚTĚCHA BÁSNÍKOVA.