DOMOV.

Karel Sabina

DOMOV.
K domovu večerem chladným Volné ptáče polétává; K domovu pospíchá poutník, Kde jej poklid očekává. Proč bych měl dlouho bloudit Chladem nepokojné země? Známť já ještě jiný domov, Po němž touha plane ve mně. Domov tichý, domov věčný, Žel kde nezrodí se žádný; Duch kde v jarmu poután nedlí, Blud kde nesvede mne zrádný. Než však domov ten mne pojme, Znamenat chci dráhu činem, Pozemské bych matky drahé, Vlasti, sloul vždy vděčným synem! 80