XXXI.

Karel Sabina

XXXI. XXXI.
 Jak ty hvězdy jasné tehdáž svítívaly, Kdy jsme, já s milenkou, sady chodívali! Objasnilyť stezky nám osamotnělé, Kde se objevily srdce naše vřelé. Ony hvězdy posud jasně mi svítějí, Po jiné však stezce teď mne provázejí: Jedno srdce v hrobě, – druhé proň želící; – Plačte se mnou, hvězdy, noční tajemníci!

Kniha Básně (Vybrané spisy Karla Sabiny, svazek 1) (1911)
Autor Karel Sabina