PÍSEŇ JABLONĚ.

Karel Skřivan

Stála jabloň na stráni jako živé usmání, panna k svatbě uchystaná, bílým kvítím zasypaná. Přišel člověk hladový, hleděl na strom májový: Zemi jíš a piješ vodu, v slunci koupáš se – dej plodů! Kdo chce sladké plody nést, musí napřed plát a kvést, zemi jíst a vodu pívat, do slunka se přiodívat. Poshověj mi, člověče, až můj květen uteče – až mě plody osypou, až mé listy zežloutnou – pak jsem tvou, ach, pak jsem tvou.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

108. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. OFUŽI (Stanislav Kostka Neumann)
  2. BYL PRVNÍ MÁJ... (Alois Věkoslav Haber)
  3. spálený strom (Stanislav Kostka Neumann)
  4. 11. Slunce skví se na obzoru – (Karel Marie Drahotín Villani)
  5. Den po dni. (Jaroslav Vrchlický)
  6. S bílého čílka tvého viděl jsem vát (Josef Holý)
  7. JARNÍ SEDMIKRÁSE. (Jaroslav Vrchlický)
  8. PRODAVAČKA KVĚTIN. (Adolf Brabec)
  9. PÍSEŇ POSLOVA. (Viktor Dyk)
  10. Ve chvílích oddechu. (Rudolf Bort)