XXXII. Milko! ptáš se, jaký pohřeb

František Karel Drahoňovský

XXXII.
Milko! ptáš se, jaký pohřeb Milko! ptáš se, jaký pohřeb
 bych ti slavný upravil, kdyby tobě dříve, než mně, umíráček dozvonil? Truchlý sice, ale zbožný! – Oči bych ti zatlačil sám, – sám v rubáš oblek’ bílý, – sám i tobě rakev sbil! Napřed kříž by kráčel černý, za ním šla by rakev tvá, – za rakví pak věncem krytou s hlavou nahou – sám jen já! – 36
Básně v knize Pomněnky horské:
  1. I. Marje! rci, proč as v oku tvojím
  2. II. Marje, – hory mezi mnou a tebou
  3. III. Nechci umřít, byť bys pro mne mrtvou byla!
  4. IV. Marje – hory znají také lásku –
  5. V. Marje! Hory? – Byť až k nebi
  6. VI. Podvodníci jsou ty hory,
  7. VII. Marje – až poslední tři hrudky
  8. VIII. Marje – zítra z rána, jen z raníčka,
  9. IX. Marje, co jsme učinili? Vodě
  10. X. Marje – na tě myslím, když se slunko –
  11. XI. Marje – sedřímnul jsem jednou tváří,
  12. XII. Marje – tři dni a tři dlouhé noci
  13. XIII. Marje – nebe o tom věst má dobrou,
  14. XIV. Marje – na pahorku stojí socha
  15. XV. Marje – prvního dnes máje –
  16. XVI. Marje – kdy a zda-li před oltářem
  17. XVII. Včera, když již slunce umíralo
  18. XVIII. Za oborou v lese nočním
  19. XIX. Pro Marii svou se vzdálil světa,
  20. XX. Kroků pět – (pět písmen i v „Marie“!)
  21. XXI. Nad hrobem tím lípa kmetná stojí,
  22. XXII. Marje – zvon bez srdce – zvon bez zvuku,
  23. XXIII. Marje – kdybych básníkem byl,
  24. XXIV. Od světa se odlučuje,
  25. XXV. Na výsluní mezi lesy
  26. XXVI. Marje – proč ty lesy v našich horách –
  27. XXVII. Marje – hory zrodily se
  28. XXVIII. Marje – já jsem hříšník velký,
  29. XXIX. Marje, ty jsi velmi shovívavá –
  30. XXX. Uplynulo léto slzné,
  31. XXXI. Podivná je člověk bytost,
  32. XXXII. Milko! ptáš se, jaký pohřeb
  33. XXXIII. Na hrob kvítka sázet vonná, –
  34. XXXIV. Svatby jaké budem slavit? –
  35. XXXV. Mnohý v tomto světě truchlí,
  36. XXXVI. Láska k vlasti, láska k dívce, –
  37. XXXVII. Divno věru, že i vlasti moji
  38. XXXVIII. Marje – včera vznášejíc se bouře
  39. XXXIX. Hučí voda skalinami,
  40. XXXX. Marje – duha v svátečním svém šatu