XXXVI. Láska k vlasti, láska k dívce, –

František Karel Drahoňovský

XXXVI.
Láska k vlasti, láska k dívce, –
Láska k vlasti, láska k dívce, –
jaká domácnost to vděčná! Ohnisko to hoří stále, to je ona lampa věčná! –
Vlasti moji milou – drahou, když cizoty jarmo souží, přitulím se k dívce, po tomť, co já, ona touží! Když mé zemi kynou slasti, – vlastní dítky slávou září, – aj, tuť oheň srdcí našich rozplaje se stejně v tváři! 40