O NĚČEM PŘEMÝŠLÍM.
O něčem přemýšlím, sám nevím, co mi schází,
cos jen jak v stroji když se něco hatí,
vím jen, že mysl do temna se tratí
a tmou čím dál tím víc to v srdci mrazí.
Něčeho vzpomínám, sám nevím, co mne tíží,
tvář jiných, má se potácí tu maně,
vím jen, že oči zakrývám si v dlaně,
a lící se mi horká slza plíží.
Dob štěstí vzpomínat, jež nevrátí se zpět
a nemít nic, po čem už člověk touží
a slyšet chřest jen olovněných let
a nevědět, proč dál se život plouží,
Snad jen to jediné, co ještě zbývá,
ty vzpomínky by spláchla řeka líná –
O něčem přemýšlím a myšlenka to divá
a anděl můj nade mnou ruce spíná.
86