VOLCI.

Josef Václav Sládek

VOLCI.
Na své volky vzpomínám zapřažené k pluhu, jak jsou s ním tak věrných tré, nerozlučných druhů. Jak mi v poli orají, jak mi s pole klidí; – však si lásky zaslouží někdy víc než lidi! Pro to dílo klopotné, stálé, mlčenlivé, pro ty svoje poctivé oči trpělivé. 49