JSME PŘEC JEN BRATŘI.

Josef Václav Sládek

Jsme přec jen bratři, nad tu cizotu, jež jednoho nás od druhého dělí; všech srdcí nasloucháme tlukotu, byť nastokrát jen své jsme slyšet chtěli. Jsme přec jen bratři, lidé, zvěř i strom, vše, co jen na té zemi živo s námi, a stokrát osiřelí v světě tom, byť bychom chtěli, nemůžem být sami. Ať srdečně si děcko zaplesá, ať v tichém štěstí ruka ruku tiskne, květ rozpuká, pták jásá v nebesa, vždy odleskem to v něčím oku blyskne. Své každý sám si musí vytrpět a přec v tom žití plném beznaděje, kde vzkřikne člověk, zvěř, v prach šlapán květ, vždy něčím srdcem kdes to pozachvěje.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

kukat, žežulka, kukačka, zakukat, žežhulka, drozd, pukat, fialka, buk, luka

176. báseň z celkových 238

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MINEME SE... (Josef Kalus)
  2. Hnedle sám. (Jaroslav Vrchlický)
  3. XXII. Věř, Emmo, vždy lze život počít znovu, (Antonín Klášterský)
  4. Smutná láska. (Bohdan Kaminský)
  5. Za synem Jindříškem. (Bohuslav Květ)
  6. Chodil jsem tišinou lesů (Josef Holý)
  7. RŮŽOVÝ KEŘ (František Odvalil)
  8. MÁJ! SLADKÝ MÁJ... (František Kvapil)
  9. a přece (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Naivní rozhovor. (Antonín Sova)