HROBNÍK.

Josef Václav Sládek

U mlaho hrobka(T4m) div bude muzika(T4m) bez hrany a bez tera(T4f) v nesvěce zemi s šera(T4f) pochoval dnes taka(T4m) Večer se to neří(T4m) počkej jen sešeří(T4m) v půlnoci se kosteček(T4f) přijde si pak pantaček(T4f) pro postel a večeři(T4m) Večeř postel Nebesa(T4m) muž div hlady nekle(T4m) la žena Ne hro(T4f) počíhej si v noč dobu(T4f) na taka u lesa(T4m) U mlaho hrobka(T4m) letem hraje motyka(T4m) ale nejde to tak leda(T4f) když se třese jak ji zve(T4f) na staho taka(T4m) Zahrabals ho čloče(T4m) přišli bychom do řeče(T4m) mlu žena hrobník (T4f) mys si Tak hrstkou zemi(T4f) člověk rád když uteče(T4m) U mlaho hrobka(T4m) sejček s krovu naří(T4m) Počkej jen na půlnoc s věži(T4f) Jemu zdá se jak tu leží(T4f) že se v rubáš ob(T4m) Půlnoc bije do čira(T4m) kdo vrátka ot(T4m) klika cvakla u hřbitova(T4f) jednou dvakrát a pak znova(T4f) jak když kdo u(T4m) A jako když naří(T4m) klika cvakla u dveří(T4m) jednou dvakrát a pak hle(T4f) jak do rakve napol spráh(T4f) motykou když udeří(T4m) Vstávej synku Tvr spíš(T4m) pro večeř a postel již(T4m) přichá si ta sta(T4f) přichystej ty čer ry(T4f) pro koho to ta zvíš(T4m) Žena spí jak na le(T4m) když si ra ustele(T4m) ta syna nevděčka(T4f) a na polo nebožka(T4f) na zem ta s postele(T4m) Spěj mi synku spěj mi spěj(T4m) za zídkou hrob vykopej(T4m) na sáh dlou jak se sluší(T4f) ale hlubší při své duši(T4f) o dvě stopy hlubší rej(T4m) Hlouběj synku ješ hloub(T4m) ty přec nejsi žád troup(T4m) se mar nenamučil(T4f) ta když práci učil(T4f) ta na zdi jako sloup(T4m) ta u zdi jako stín(T4m) hloub a hlouběj ko syn(T4m) a to nejsou žád čáry(T4f) v hrob teď skočil hrobník sta(T4f) a teď šlo to jako mlýn(T4m) Tak je našli na zoře(T4m) ta ležel nahoře(T4m) ta živ na mrtvém synu(T4f) Skonal teprv v půlhodinu(T4f) v umrlčí jim komoře(T4m)

Patří do shluku

hrobník, motyka, rakev, kopat, hrobař, hřbitov, rýč, rov, hlína, jáma

3. báseň z celkových 461

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XXXVII. Stál v polích hřbitov osamělý – (Vítězslav Hálek)
  2. HROBNÍK. (Josef Václav Sládek)
  3. Matka z lidu. (Josef Václav Frič)
  4. Umrlčí tanec. (Josef Jungmann)
  5. XVIII.   Měsíc mrtev. Při něm ve prodlení (Jan Neruda)
  6. Matka a dcera. (Vojtěch Lešetický)
  7. Jarní deštík. (Antonín Klášterský)
  8. Pohřeb. (Adolf Heyduk)
  9. Mrtvá nevěsta. (Jan Neruda)
  10. Po krisi. (Bohuslav Květ)