Zvony nedělní.

Josef Václav Sládek

Slavně, zvučně v šíř i v dáli slyš! – zní zvony kostelní přes pole a lesy, skály v svaté ticho nedělní. Jest, jak by to hlaholení snášelo se s blankytu, jako snění, jako chvění s nadzemského pobytu. Teď to hrá a teď to volá a teď mocně zaplesá – a to srdce neodolá, musí s nimi v nebesa! Vzhůru, vzhůru letí, náhle svatou jato zbožností, tam k té výši neobsáhlé až ke branám věčnosti. Tam, když dávno zemskou tiší už ty zvony dozněly, dlouho ještě, dlouho slyší modliti se anděly.

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

215. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zvuky zvonu. (Josef Kuchař)
  2. DĚLNÍKOVA NEDĚLE. (Adolf Bogner)
  3. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  4. ZVONÍK. (Antonín Klášterský)
  5. Vzduchem hučí to a zvoní, (Jan Neruda)
  6. Romance o bledském zvonečku. (Otakar Mokrý)
  7. PRAPORY NAD PRAHOU. (František Kvapil)
  8. 7. Zpívej žalmy, hudej zvuky Páně, (František Sušil)
  9. U kostela. (Růžena Jesenská)
  10. LEGENDA O ROLANDOVĚ ROHU. (Antonín Klášterský)